Luise Danzová 11. 12. 1917 – ?
Luise Danzová se narodila v roce 1917 ve Walldorfu v Durynsku. První zaměstnání si našla jako pomocnice v pekárně. V roce 1940 se ale vrátila domů k rodičům a následně nastoupila do učení na poštovní úřednici. Na dovolené pak potkala lékaře z koncentračního tábora Franze von Bodmana, a i přesto, že byl ženatý a měl tři děti, začala si s ním románek. Možná i kvůli němu nijak neprotestovala když po skončení učení dostala umístěnku jako strážná v koncentračním táboře.
V roce 1943 tak nastoupila do kurzu bachařek v koncentračním táboře Ravensbrück. Po jeho skončení byla přemístěna do ženské části tábora v Majdanku, kde působila jako velitelka pracovního komanda šiček, kuchyně, zahradnictví a šaten. Po evakuaci tábora Majdanek přešla na jaře 1944 do tábora Plaszow v Krakově, odkud byla již na podzim 1944 přemístěna do Osvětimi. Zde měla dohled nad místní prádelnou. Zpočátku podle výpovědí vězňů působila docela lidsky, ale postupem času se proměnila ve skutečnou sadistku. Nejhůře zacházela se ženami, které krutě zneužívala a jako smyslů zbavená je mlátila bičíkem. Obzvlášť ruské vězenkyně nechávala ráda věšet a proslulé byly i její nekonečné nástupy, které zpravidla končily řadou mrtvých vyčerpáním nebo umrznutím.
Po evakuaci tábora v Osvětimi byla přemístěna do Malchowa, který byl znám svými chemickými provozy. Až do dubna 1945 zde byla vrchní dozorkyní. Poté se jí ale podařilo na čas zmizet. Již 1. června 1945 ale byla zatčena a poté ve dnech 24. září až 22. prosince 1947 souzena v Krakově v rámci tzv. Osvětimského procesu. Byla obviněna ze zločinného spolčení a zneužívání vězeňkyň. Následně byla odsouzena k doživotnímu vězení, které si měla odsedět v Polsku. Již v roce 1956 se ale díky amnestii dostala na svobodu. Před soudem se znovu ocitla až v roce 1996. Až tehdy totiž vyšlo najevo, že v ženském táboře Malchow ukopala k smrti jednu mladou ženu. Proces však byl ze zdravotních důvodů a kvůli vysokému věku obžalované zastaven.