Irma Greseová se narodila v roce 1923 ve vesnici Wrechen v Meklenbursku do rodiny sedláka. Její otec vstoupil v roce 1937 do NSDAP a ona sama se brzy stala členkou Svazu německých dívek. Příležitostně pracovala jako pomocná zdravotnice v sanatoriu SS v Hohenlychenu, současně se neúspěšně pokoušela o studium na zdravotní škole. Štěstí jí nepřálo ani v lékárně a tak v roce 1942 nastoupila jako dozorkyně v koncentračním táboře Ravensbrück. Zde se jí konečně dostalo pochvaly, po které tak toužila. Dostala zde na starost dohled nad menší pracovní skupinou.

Zanedlouho došlo mezi ní a jejím otcem k rozporu, když mu vadilo, že si jeho dcera nemůže najít důstojnější povolání. Irma však v této práci nalezla uspokojení. V březnu 1943 byla přeložena do Osvětimi II, tedy do Březinky, kde pracovala nejdříve jako telefonistka u velitele jednoho z bloků a následně vedla pracovní komando na stavbě silnice a péči o zeleninové zahrady. Od května 1944 měla v ženském táboře na starost na 30 000 vězeňkyň na postu vrchní dozorkyně a to v pouhých 20 letech.

Po táborovém veliteli byla podle mnoha vězňů druhou nejobávanější tváří v celém táboře. Po lágru se procházela v černé SS uniformě s pistolí u boku a pleteným bičíkem, obaleným celofánem, aby se z něj snáz smývala krev. Podle dalších výpovědí používala na vězně emocionální a fyzické metody, smrtelně bila ženy a měla příjemný požitek z jejich střílení.

Její zvěrstva neznala mezí. Například nejprve své psi mučila hladem a pak je poštvala proti vězni. Osobně poslala do plynové komory stovky lidí. Irma trpěla sexuální deviací, mimo jiné měla poměr s velitelem tábora Bergen – Belsen, Josefem Kramerem. Do Bergen – Belsenu nastoupila v březnu 1945. Rovněž měla pomáhat doktoru Mengelemu při jeho pokusech na dětech. Irma Greseová byla zatčena Brity 17. dubna 1945. Nejprve musela se svými spolupracovníky pohřbívat mrtvé, poté už jí ale čekal Belsenský proces ( 17. září - 17. listopadu 1945 ) během kterého jí dostihla spravedlnost. Irma Greseová byla oběšena 13. prosince 1945.