Základní technické údaje: UD M42

Ráže: 9 mm Parabellum, celková délka: 817 mm, délka hlavně: 280 mm, hmotnost: 4,1 kg, počáteční rychlost střely: 350 m/s, kadence: 700 ran/min, nabíjení: zdvojený zásobník na 2x 20 nábojů

V materiálech věnovaných americkým samopalům z období 1939 – 1945 se obvykle zapomíná na samopal známý pod celou řadou označení, nejčastěji nazývaný UD M42. Samopal vznikl bezprostředně před vypuknutím 2. světové války. Byl určen na vývoz a měl ráži 9 mm Parabellum. Jeho výrobu objednala společnost United Defence Supply Corporation, což byl útvar americké vlády, který zajišťoval nejrůznější vojenský materiál pro použití v zámoří. V podstatě se jednalo o tajnou americkou službu, vytvářející podmínky pro zahraniční podzemní aktivity.

Dnes již nevíme, jaký byl skutečný důvod United Defence k objednání samopalů, které vyráběla společnost Marlin. Samopalu se proto často říkalo Marlin. Všeobecně se mělo za to, že zbraně poputují do Evropy, kde je dostanou podzemní organizace v zájmu Spojených států. Nakonec však vývoj v Evropě předstihl tyto úvahy. Některé UD M42 byly odeslány do Nizozemské Východní Indie před japonským vpádem do této oblasti, zde však zmizely beze stopy. Samopal se vyznačoval několika zvláštnostmi. Závěr se napínal pomocí šoupátka, suvně uloženého na pravé straně pouzdra závěru. Šoupátko při střelbě zůstávalo v klidu. Po vystřelení posledního náboje zůstal závěr zachycen v zadní poloze a upozornil tak střelce na nutnost výměny zásobníku. Náboje podávaly zásobníky, svařené svými zadními stěnami k sobě.

Odpružený úderník, uložený v přední části závěru, byl na zápalníku vymrštěn pomocí malé páky po úplném uzavření závěru. Většina samopalů UD M42 mířila do Evropy. Mnohé obdržely partyzánské organizace a hnutí odporu, roztroušené na územích okupovaných Němci a Italy ve Středomoří. Samopaly byly použity při některých zvláštních akcích. Nejslavnější z nich byl únos německého generála na Krétě britskými agenty. Pro tehdejší vojenské autority bylo studenou sprchou zjištění, že dnes je samopal UD M42 hodnocen jako jeden z nejlepších samopalů používaných během 2. světové války. Zbraň fungovala bez problémů a střílela velmi přesně. Snášela i velmi necitlivé zacházení včetně potápění do bahna a vody, které nijak neovlivnilo funkci jejího poměrně složitého mechanismu.