Základní technické údaje: Revolver 38/200

Náboj: 380 SAA s ogivální plášťovou střelou, celková délka: 257 mm, délka hlavně: 127 mm, hmotnost: 0,880 kg, počáteční rychlost střely: 198 m/s, zásobník: na 6 nábojů

V roce 1940 se britská armáda nacházela ve složité situaci. Měla malý počet vycvičených vojáků a ještě méně zbraní, kterými by je vyzbrojila. Naštěstí Spojené státy, které v té době ještě nevstoupily do války, Britům pomoc neodmítly. Americké závody vyráběly zbraně pro Brity podle britských požadavků. Britové plánovali značné zvýšení počtů mužů ve zbrani, k čemuž bylo potřeba zajistit odpovídající množství výzbroje, mimo jiné i revolverů. Firma Smith a Wesson projevila ochotu vyrábět revolvery podle britských požadavků a nabídla revolver, označovaný jako model 38/200 nebo No. 2 Cal. 380.

Bez ohledu na označení se jednalo o revolver konstrukce typické pro zbraně Smith a Wesson, v níž se zohlednily také britské specifické požadavky. Výrobní linky Spojeného království nedokázaly naplnit potřeby britské armády a tak zbraně podle společného americko – britského projektu přišly více než vhod. Americké revolvery dostaly všechny složky britských ozbrojených sil a také armády dalších států Britského společenství národů. Revolvery se dodávaly i nejrůznějším evropským hnutím odporu. V letech 1940 – 1946 se vyrobilo přes 890 000 těchto mimořádně trvanlivých zbraní. Mnohé z nich slouží ještě dnes. Ve výzbroji britských jednotek byly revolvery zcela nahrazeny pistolemi Browning HP až v 60. letech. Revolver 38/200 měl uzavřený rám. Používal náboj se střelou o hmotnosti 200 grainů ( 12,96 g ).

Nábojový válec s dvojnásobným uzamčením, obvyklým u revolverů Smith a Wesson, se vyklápěl na levou stranu rámu. Po vyklopení válce se vystřelené nábojnice odstranily z nábojových komor najednou stiskem odpruženého vytahovače uloženého v ose nábojového válce. Revolver měl dvoučinné spoušťové ústrojí s možností střelby i v jednočinném režimu. Povrchová úprava zbraní byla průměrné kvality, tradiční dokonalost výrobků americké firmy byla v době války obětována nutností výroby co největších počtů zbraní. Úroveň zpracování nicméně zůstala stále velmi dobrá, k výrobě se používaly kvalitní suroviny. Revolver se obvykle nosil v koženém nebo konopném pouzdru, které chránilo bicí kohout. Tím se zabránilo problémům, které postihly britské revolvery Enfield. Typickým britským prvkem byla závěsná šňůra, která v boji na blízkou vzdálenost bránila nepříteli zmocnit se zbraně. Revolver fungoval vždy velmi spolehlivě, bez ohledu na necitlivé zacházení, kterému byl často vystaven.