Základní technické údaje: Panzerschreck vzor 54

Ráže: 88 mm/100 mm, délka: 1,640 m, hmotnost: 9,5 kg, úsťová rychlost: 130 m/s, hmotnost granátu: 2,4 – 3,3 kg, max. účinný dostřel: 100 – 200 m, tloušťka probíjeného pancíře: 150 – 200 mm pod úhlem 90°

Tato zbraň byla v roce 1944 zavedena u jednotek pancéřových granátníků. Podnětem ke konstrukci protitankové bezzákluzové tarasnice byl dezolátní stav pěchoty při tankových útocích nepřítele. Protitankové pušky vzor 39 ráže 7,92 mm se jevily již v roce 1939 jako nedostačující. Granátníci používali pomocné náhradní prostředky, jako sdružené nálože, průpalné magnetické nálože, Molotovovy koktejly nebo talířové miny, které se upevnily do míst mezi věží a vanou tanku.

To všechno ale vyžadovalo, aby se voják nepozorovaně přiblížil do bezprostřední blízkosti tanku a buď se jím nechal přejet, anebo se přímo vyšplhal na jeho korbu, což byla spíše sebevražedná než statečná taktika. Když se ke konci roku 1942 a na začátku roku 1943 podařilo Němcům v Tunisku ukořistit americké Bazooky, začali je co nejdříve zkoumat a zjistili, že tato zbraň může poskytnout obraně netušenou údernou průbojnost.

Vycházející z konstrukce Bazooky, zkonstruovali vylepšenou zbraň s větší ráží ( 88 mm namísto 60 mm ), kterou pojmenovali nejdříve podle tvaru Offenrohr – roura od kamen – a později Panzerschreck – postrach tanků. Zbraň vystřelovala raketovou hlavici s kumulativní náloží. Původně neměla tato tarasnice žádný ochranný štít pro střelce, takže ten musel nosit protipožární masku, aby jej plamen raketové střely nesežehl. Totéž se mohlo stát každému, kdo se v momentě odpálení střely zdržoval za Panzerschreckem. Byl také vyroben menší počet kusů speciální verze s ráží 100 mm se zvýšenou průbojností. Od roku 1943 do poloviny března 1945 bylo vyrobeno 314 895 raketových tarasnic vzor 54 a přes 2,2 milionů střel. Panzerschreck byl stejně jako Panzerfaust součástí programu zázračných zbraní, kterému se mělo velkým propagačním úsilím podařit udržet víru Německa v konečné vítězství.