Základní technické údaje: Bren Light Machine Gun Mk. I

Ráže: 7,7 mm, celková délka: 1 156 mm, délka hlavně: 635 mm, hmotnost: 10,03 kg, počáteční rychlost střely: 744 m/s, kadence: 50 ran/min, nabíjení: krabicový zásobník na 20 nábojů

Kulomet Bren vznikl dalším vývojem československého kulometu ZB vz.26. Při vývoji Brenu se využily britské i československé zkušenosti. Ve 20. letech britská armáda začala intenzivně hledat nový typ lehkého kulometu, který by nahradil zastaralý kulomet Lewis. Ve Velké Británii se proto zkoušely nejrůznější kulomety. U mnohých byly zjištěny nedostatky toho či jiného druhu. V roce 1930 byly zahájeny zkoušky, které se soustředily na několik vybraných typů kulometů. Mezi nimi byl i kulomet ZB vz.26, přesněji jeho modernější varianta vzor 27. Kulomet ZB vz.27 ve všech zkouškách jednoznačně zvítězil. Používal však náboj ráže 7,92 mm a britská armáda trvala na tom, aby její nový kulomet pokračoval v používání zastaralého náboje ráže 7,7 mm s náplní korditového prachu.

Cesta ke kulometu Bren vedla přes kulomety vz.27, pozdější vz.30 a nakonec přechodný model ZB vz.33 a na jeho základě firmy RSAF a Enfield Lock postavily prototyp kulometu Bren ( písmena BR označují, Brno,místo původu konstrukce a EN město Enfield, kde se kulomet Bren nakonec vyráběl ). Enfieldská zbrojovka zahájila výrobu provedení Bren Mk. I v roce 1937. Typ se vyráběl v Enfieldu a jinde ještě po roce 1945. Do roku 1940 se vyrobilo přes 30 000 Brenů. Typ se ve službě velmi osvědčil, ale po opuštění Dunkerque zůstaly značné počty kulometů a příslušného střeliva v rukou Němců, kteří mu přidělili označení Leichte MG 138( e ). Ztráta vojenského materiálu na evropské kontinentě zároveň vyvolala velkou poptávku po zbraních na nové vyzbrojení britské armády. Původní konstrukce byla proto kvůli urychlení výroby značně zjednodušena. Byly zřízeny nové výrobní linky. Původní mechanismus s odběrem plynů a příslušným závěrovým mechanismem byl zachovám, stejně jako celkový vzhled zbraně.

Ze zbraně zmizelo zbytečné bubnové hledí a některé součásti příslušenství, například podpěra pažby. Zjednodušený kulomet dostal označení Bren Mk.II. Zjednodušena byla i dvojnožka, zakřivený zásobník byl převzat beze změn. Časem se objevily další zjednodušené varianty Mk.III s kratší hlavní a Mk.IV s upraveným pažbením. V Kanadě se vyráběla i verze na původní náboj ráže 7,92 mm, určená na vývoz do Číny. Bren si získal pověst vynikajícího lehkého kulometu. Byl robustní, spolehlivý, jednoduše se obsluhoval a udržoval, nebyl ani příliš těžký. Střílel velmi přesně. Pro kulomet se vyráběla řada doplňků a lafet, včetně složitých protiletadlových lafet Motley a Gallow.

Pro kulomet vznikl bubnový zásobník na 200 nábojů, používal se však jen velmi málo. Do výzbroje byly zavedeny různé lafety pro upevnění kulometu na vozidla. Samotný kulomet přežil všechny prvky příslušenství. Po válce se ve výrobě kulometu pokračovalo, ale různé speciální doplňky byly z výzbroje vyřazeny. Bren sloužil v britské armádě ještě v 80. letech jako Bren L4A2. Nové zbraně používají standardní náboj NATO ráže 7,62 mm. Vývrt zbraně je opatřen chromováním, které snižuje opotřebení hlavně a potřebu výměny hlavně při dlouhé střelbě dávkou. Výměnu zbraně usnadňuje jednoduchý mechanismus upevnění. V současnosti je kulomet nadále zařazen ve výzbroji druhosledových jednotek, stejně jako u Královského námořnictva. Nezdá se, že jej v brzké době nahradí nový typ. Bren byl a stále je vynikajícím lehkým kulometem.