Normandie – Němen
V létě roku 1943 byl na východní frontě ustanoven 1. samostatný stíhací letecký pluk Svobodné Francie – Normandie. Byl začleněn do 303. stíhací divize na základě dohody mezi francouzským Výborem národní obrany v čele s generálem de Gaullem a sovětskou vládou. I přes obrovské ztráty, které v jednu chvíli hrozily zánikem pluku, neporušili francouzští letci ducha francouzských tradic. Svým hrdinským bojem se stali postrachem německých leteckých jednotek.
Jejich bojové úspěchy při násilném přechodu řeky Němen ve Východním Prusku byly oceněny Řádem rudého praporu a přídomkem Němen. Jednotka Svobodných Francouzů, která na východní frontě hájila čest Francie v boji proti fašismu, dosáhla významných úspěchů. Za dobu bojů na východní frontě uskutečnila 500 bojových vzletů, sestřelila 273 letounů a zničila 50 německých letadel na letištích.
Zde pouze část této statečné jednotky, která v bojích, starostech, lásce a denním umírání bojovala, žila a vítězila.
Jméno: Roger Sauvage
Hodnost: kapitán
Kampaně: Francie, SSSR
Počet vítězství: 16
Sauvage se narodil 26. března 1917 v Paříži. Jeho otec zahynul v 1. světové válce. Velice brzy se začal zajímat o letectví. V roce 1935 zkazil přijímací zkoušku a tím i svůj sen. V dubnu 1937 se zavázal sloužit tři roky na letecké základně v Tours. Byl přidělen do civilní letecké školy v d Angers, pilotní diplom získal v srpnu a o měsíc později byl povýšen do hodnosti desátníka. Od února 1938 měl hodnost seržanta a sloužil u GAO 533 ve Štrasburku. V dubnu 1939 byl převelen k GC I/5 v Reims, ale létal převážně na Potezu 630/631 který patřil skupině. V listopadu 1939 byl převelen k průzkumné eskadře GC II/2 a v lednu 1940 k ECMJ I/16.
Dne 14. května 1940 byl poručík Sauvage omylem napaden čtyřmi britskými Hurricany. Motor jeho stroje byl několikrát zasažen a Sauvage musel nouzově přistát, přitom se stal obětí pověstné svačinky zaměřovače ( náraz hlavou do zaměřovače ). Byl raněný a několik dní trpěl amnézií, ale rychle se dal dohromady. Dne 18. května znovu vzlétl do boje na svém Potezu 631 a měl podíl na zničení jednoho Heinkelu He 111, který nečekaně bombardoval okolí Meaux – Esbly.
Po vyhlášení příměří a rozpuštění eskadrilly I/16 byl převelen k ECN I/13 v Nimes. Poté byl v červnu 1941 převelen k GC II/5 a v srpnu se stěhoval k GC I/3. Následně se odebral jako dobrovolník k znovu vytvořené GC 3 Normandie a 7. ledna 1944 odcestoval do Sovětského svazu. V listopadu 1944 byl povýšen na nadporučíka a v září 1945 dosáhl hodnosti poručíka. V té době se ještě nacházel u pluku Normandie – Němen, který opustil v dubnu roku 1947 po sloučení s GC 1/7 Provence. Roger Sauvage byl v dubnu 1950 povýšen na kapitána a v lednu 1968 vyřazen z aktivní služby. Zemřel v roce 1977.
Jméno: Marcel Albert
Hodnost: kapitán
Kampaně: Francie, Velká Británie, SSSR
Počet vítězství: 23
Marcel Albert se narodil 25. listopadu roku 1917 v Paříži. Pocházel z chudé rodiny, to bylo důvodem jeho rozhodnutí jít studovat na střední školu. Svůj zájem o letectví začal projevovat v okamžiku kdy přijal práci jako mechanik v továrně Renault v Billancourtu. Avšak jako mladý dělník s nedostatečným vzděláním měl malou šanci, že by se mohl stát pilotem. Ze svých úspor si platil pilotní výcvik v civilní letecké škole v Toussus le Noble. Byl vynikajícím žákem a dostal tak ojedinělé stipendium, které mu 21. března roku 1938 umožnilo nastoupit na vojenskou leteckou školu v Istres. Školu dokončil v červenci téhož roku a byl přidělen k 1. stíhací skupině v Canes. Tam sloužil do září roku 1939.
Dne 15. února 1940 byl převelen ke stíhací skupině 1/3 v Reims, která byla uznávaná jako nejlepší v celé Francii. Zde létal na stíhacím letounu Dewoitine D.520. V okamžiku napadení Francie Německem, byla jeho jednotka převelena do severního operačního prostoru ve Wez – Thuizy. První nepřátelský letoun sestřelil 14. května 1940 v okolí Sedanu. Byl to stíhací Messerschmitt Bf 109. V červnu roku 1940 se Albert se svými kolegy dostal do Alžíru. Během panujícího chaosu uprchlo mnoho letců. Albert byl povýšen do hodnosti staršího seržanta. Během odpoledního cvičného letu v oblasti Ain el Arba a Tafaroui se Albert společně se seržanty Durandem a Lefevrem rozhodli uprchnout.
V prosinci 1941 se dostali do Velké Británie, kde vstoupili do 1. stíhací skupiny RAF v Odihamu. V únoru 1942 velitel štábu Leteckých sil Svobodných Francouzů generál Martial Valin navrhl vytvoření francouzské letecké jednotky, která by bojovala jako součást letectva Sovětského svazu. Nově vzniklá stíhací skupina číslo 3 dostala název Normandie. Skládala se z tří letek: Rouen, Le Havre a Cherbourg. Znakem skupiny byl erb Normandie – dva zlatí levharti pod sebou na červeném štítu. Dne 11. března 1943 pluk Normandie oficiálně dokončil výcvik a dostal rozkaz přesunout se na své nové působiště.
Své první vítězství v pluku Normandie dosáhl Albert 16. května 1943, sestřelil průzkumný Focke – Wulf Fw 189. Dne 31. srpna 1943 si na své konto připsal sestřelený střemhlavý bombardér Ju 87 a následující den Focke – Wulf Fw 190. Po přemístění na letiště v Mniszkowie 3. září 1943, pluk Normandie dostal do výzbroje stíhací letouny Jak 1M. To už měl Albert na svém kontě 10 vítězství a byl hlavním esem skupiny. 6. listopadu byla skupina odeslána na odpočinek do Tuly ( dostala za úkol ochranu oblohy tohoto města ). Nové cvičné Jaky obdržel pluk v prosinci 1943 a 15. února 1944 slavnostně převzal nové stíhačky Jak 9. Albert se stal současně nositelem řádu Rudého praporu.
V prosinci 1944 odjel celý pluk do Moskvy, kde se 10. prosince setkal s generálem de Gaullem a generálem Juinem. Mnoho pilotů bylo tehdy povýšeno a vyznamenáno. Albert byl povýšen do hodnosti kapitána a také obdržel Zlatou hvězdu Hrdiny Sovětského svazu a Leninův řád. Protože během pobytu v SSSR sloužil více jak 16 měsíců, dostal dovolenou a vrátil se do Francie. Ve Francii dostal umístění na ministerstvo. Později byl leteckým přidělencem v Československu. V roce 1948 ukončil svojí službu v letectvu. Oženil se s Američankou, kterou poznal v Evropě a odstěhoval se do USA. Tam založil síť několika restaurací a postupně se stal úspěšným obchodníkem.
Jméno: Jacques Andre
Hodnost: plukovník
Kampaně: Francie, SSSR
Počet vítězství: 15
Andre se narodil 25. února 1919 v Paříži, byl synem známého letce z 1. světové války. V létě roku 1940 se zúčastnil leteckých bojů nad Francií, létal v eskadře GC II/3 a sestřelil jeden nepřátelský letoun. K eskadře Normandie přijel v prosinci 1943 a velmi rychle se zžil s kolektivem. Prvního sestřelu dosáhl 30. července 1944 když sestřelil stíhací Fw 190. Brzy byl jmenován velitelem roje. Také se mu rozrostl počet sestřelených nepřátel. Dne 16. října 1944 byl nejúspěšnějším dnem pluku Normandie – Němen, francouzští letci sestřelili ten den v leteckých soubojích 29 nepřátelských letounů, jeden sestřel si na svůj účet připsal i Andre. Zvláště se pak vyznamenal v bojích ve Východním Prusku, kde sestřelil 7 německých letounů.
Jacques Andre se vždy vyznačoval odhodlaností, díky znalostem se okamžitě orientoval v nastalé situaci a rychle reagoval. Dne 8. dubna 1945, během intenzivních bojů u Königsbergu, sestřelil své poslední 15. nepřátelské letadlo ( podle některých údajů měl 11 osobních a 4 skupinová vítězství ). Za dobu kterou strávil na frontě, uskutečnil 130 bojových vzletů a 4. června 1945 mu byl udělen titul Hrdina Sovětského svazu. Po válce sloužil dále ve vojenském letectvu Francie. Od roku 1968, to byl plukovník ve výslužbě a technický a obchodní ředitel ovocnářského podniku ve městě Vanse.