Řád založil v dubnu 1875 císař Mucuhito. Šlo o vyznamenání pro poddané za významné činy na poli kultury, umění, vědy, hospodářství a ekonomiky s důrazem na zásluhy o císařský dům, tedy o Japonsko. Mohli ho dostávat jak vojáci, tak civilisté, nebo cizinci. Členil se do osmi stupňů či tříd, tak aby dělení odpovídalo i hodnostním skupinám japonské armády a kastovnímu rozdělení civilního obyvatelstva. Poslední dva stupně řádu měli dostávat vojáci císařské japonské armády ( poddůstojníci a vojíni ), řád v I. třídě generálové. Císařským úředníkům se řád uděloval podobně dle jejich postavení a zařazení v hodnostních a platových třídách.

Řádová dekorace má ve svém středu červený terč, který symbolizuje vycházející slunce na vlajce Japonska. Tento středový medailon obklopuje 32 úzkých zdvojených, bíle smaltovaných paprsků, které představují osmicípou hvězdici. Převýšení řádové dekorace tvoří erb z listů, zobrazující pět květů na třech stéblech ( V. a VI. stupeň obsahují jen tři květy ). Jde o erb princů císařské rodiny. Zadní strana řádové dekorace se neliší od strany přední, obsahuje navíc jen nápis Vyznamenání za zásluhy. Řádová stuha je bílá s 6 mm červenými okrajovými pruhy, široká 30 mm. U prvního typu řádu, jenž byl udělován v letech 1875 – 1878, dosahovala stuha šířky 36 mm, okrajové stuhy měly sytou malinovou barvu.

Řád vycházejícího slunce II. třídy se nosí jako dekorace náhrdelní, doplňuje ho řádová hvězda. V počátcích historie tohoto řádu tvořila II. třídu jen řádová hvězda nošená na pravé straně hrudi. Císařský edikt č. 76 z listopadu 1888 nařídil, že II. stupeň řádu se přizpůsobí evropským zvyklostem a bude ho tedy tvořit řádová hvězda a klenot, nošený na náhrdelní stuze kolem krku. Řád vycházejícího slunce III. stupně o rozměrech 55x88 mm ze zlaceného stříbra se taktéž nosí na náhrdelní stuze o šířce 36 mm kolem krku. Řád vycházejícího slunce IV. stupně o velikosti 46x47 mm, opět z pozlaceného stříbra, se nosí na malé náprsní stuze, na níž ho přidržuje malá rozetka. V převýšení tvořeném listy a květy se nacházejí kvítky v pořadí sedm a pět. Celkově platí, že u některých kusů udělených za 2. světové války lze často najít hrubší a větší exempláře. Tento řád dostávali vojáci za statečnost v období 1900 – 1945. Od roku 1877 všem jeho držitelům náležel osobní příplatek. Od 40 jenů pro rytíře VIII. stupně až k 840 jenům pro rytíře I. stupně.