Základní technické údaje: Crusader III

Posádka: 3, hmotnost: 20 t, rozměry: délka 5,994 m, šířka 2,64 m, výška 2,235 m, pohonná jednotka: zážehový motor Nuffield Liberty Mk.III o výkonu 340 k ( 254 kW ), výkony: nejvyšší rychlost na silnici 43,4 km, nejvyšší rychlost v terénu 24 km/h, dojezd na silnici s přídavnými palivovými nádržemi 204 km, brodění 0,99 m, svislá překážka 0,686 m, příkop 2,59 m, pancéřování: max. 50 mm, výzbroj: kulomet ráže 7,92 mm a různé variace kanonů od 2liberního přes 6liberní po houfnici ráže 76,2 mm a protiletadlové kanony

Křižníkový tank Mk.VI, který je většinou známý pod názvem Crusader, vznikl ve stejné době jako typ Covenanter, jednalo se však o výrobek firmy Nuffield. Crusadera proto poháněl motor Nuffield Liberty Mk.III, spojený s převodovkou téhož výrobce. Svým celkovým vzhledem a řešením se Crusader a Covenanter velmi podobaly, v některých ohledech se však lišily. Například Crusader měl na bočních stranách pět pojezdových kol, zatímco Covenanter jen čtyři.

Prototyp tanku nesl označení A15. Neobvyklým prvkem bylo použití dvou malých věží, umístěných na přední části korby. Jedna se nacházela před poklopem řidiče, druhá sloužila střelci z kulometu, instalovanému v přední části korby. Obě věže byli vyzbrojeny 7,92 mm kulometem. Po prvních testech strojů obě věže zmizely. Testy dále prokázaly nedostatečnost chladícího systému motoru a nespolehlivost převodovky. Odstranění těchto a řady dalších problémů si vyžádalo mnoho času. Mnohé nedostatky Crusadery trápily až do jejich vyřazení ze služby u armády.

První sériový model byl Crusader I s 2 liberním kanonem a pancířem tloušťky 40 mm. Crusadery byly zastaralé prakticky již při svém zařazení do výzbroje v roce 1941. Výkonnějších 6 liberních kanonů, které mohly sloužit jako hlavní výzbroj tanku, byl nedostatek a tak se nakonec alespoň zesílil pancíř na 50 mm. Tanky se silnějším pancířem nesly označení Crusader II. 6 liberní kanon se stal výzbrojí provedení Crusader III, které představovalo hlavní bitevní verzi Crusadera během bojů v severní Africe. Později je nahradil americký M4 Sherman. Na bitevním poli vynikal Crusader obratností a pohyblivostí. Jeho pancíř byl však příliš slabý a 2 liberní kanon nepředstavoval pro německé soupeře vážnou hrozbu. Šanci na přežití Crusadera v pouštních podmínkách ještě zhoršovaly problémy se spolehlivostí, kterou časem zvýšila některá vylepšení.

Crusader IICS byl vyzbrojen 76,2 mm houfnicí. Po ukončení kariéry bojových tanků sloužily Crusadery k nejrůznějším účelům. Některé Crusadery se přestavěly na protiletadlové tanky vyzbrojené 40 mm kanonem Bofors ( Crusader III AA I ) nebo dvoj či trojkanony ráže 20 mm ( Crusader III AA II ). Dále vzniklo vyprošťovací obrněné vozidlo Crusader ARV s demontovanou věží, vybavenou trojúhelníkovým výložníkem. Jiná bezvěžová varianta měla buldozerovou radlici a sloužila jako ženijní vozidlo ( Crusader Dozer ). Mnohé Crusadery nesly otevřenou nástavbu a sloužily jako dělostřelecké tahače ( Crusader Gun Tractor ), které se v letech 1944 – 1945 ve velké míře uplatnily na evropském kontinentě k tažení 17 liberních protitankových kanonů. Mnohé další tanky byly využity při vývojových činnostech. Zkoušely se na nich nové motory a vrhače demoličních náloží, testy brodění nakonec vedly k vývoji tanků „Duplex Drive“. Crusader byl jedním z klasických britských tanku 2. světové války. Jeho neobvyklý a přitažlivý zevnějšek byl v rozporu se skutečnými bojovými výkony. Přes svojí nízkou a agresivní siluetu Crusader jako bojový tank mnohokrát selhal. Podstatně lépe se osvědčily různé specializované prostředky postavené na jeho základě.