Základní technické údaje: Light Armored Car M8

Posádka: 4, hmotnost: 7,94 t, rozměry: délka 5,00 m, šířka 2,54 m, výška 2,248 m, pohonná jednotka: zážehový 6válec Hercules JXD o výkonu 110 k ( 82 kW ), výkony: nejvyšší rychlost na silnici 89 km/h, dojezd na silnici 563 km, brodivost 0,61 m, stoupání 60 %, svislá překážka 0,3 m, pancéřování: 3 – 19 mm, výzbroj: kanon ráže 37 mm, lehký kulomet ráže 7,62 mm + těžký kulomet Browning ráže 12,7 mm

Americká armáda používala kolová obrněná vozidla dlouhou dobu. V letech 1940 a 1941 mohli Američané sledovat vývojové trendy na evropském bojišti. V souladu s nimi vyvinuli nové obrněné vozidlo s dobrým výkonem, 37 mm kanonem, nízkou siluetou a příznivou hmotností. Pro Američany bylo typické, že stavbou prototypů podle dané specifikace bylo pověřeno více výrobců, v daném případě čtyři. Z předložených návrhů byl jako nejlepší vyhodnocen projekt firmy Ford, označený T22. Byl uvolněn do výroby pod názvem Light Armored Car M8 ( lehký obrněný automobil M8 ). M8 se časem stal nejdůležitějším americkým vozidlem svého druhu. Do ukončení výroby v dubnu 1945 vzniklo 11 667 vozidel. Jednalo se o výborný bojový prostředek s vynikajícími jízdními vlastnostmi v terénu. O kvalitách jeho konstrukce svědčí i skutečnost, že některé armády typ používaly ještě v polovině 70. let. M8 byl nízký obrněný automobil s pohonem všech kol, s jednou nápravou posunutou více dopředu a dvěma dalšími více vzadu. Kola byla obvykle opatřena blatníky, které se v boji často odnímaly.

Blízkým příbuzným M8 byl obrněný dodávkový automobil M20, který představoval bezvěžový M8 s jinak řešeným vnitřním prostorem, upraveným pro přepravu osob nebo materiálu. V místě ložiště věže mohl být na otočné lafetě namontován kulomet. M20 se v mnoha ohledech stal stejně významným prostředkem jako M8. Osvědčil se jako nepostradatelné vozidlo pro nejrůznější účely, sloužil například jako pozorovací nebo velitelské mobilní stanoviště, ale také k dopravě střeliva k tankovým jednotkám.

Americká armáda vozidla M8 a M20 od počátku jejich výroby v březnu roku 1943 hojně používala. Do listopadu téhož roku armáda převzala kolem 1 000 těchto strojů. V roce 1943 začaly dodávky do Velké Británie a jiným státům Britského společenství národů. Britové svým M8 říkali Greyhound. Dle jejich názoru bylo pancéřování vozidla příliš slabé a velmi zranitelné protitankovými minami. V boji se tato slabina řešila vystláním podlahy vnitřního prostoru pytli s pískem. Veškeré nedostatky však zastiňoval fakt, že M8 byl k dispozici ve velkých počtech a měl vynikající průchodnost v obtížném terénu. 37 mm kanon dokázal ničit většinu průzkumných vozidel, s nimiž se M8 mohl setkat. K obraně proti pěchotě nepřítele sloužily posádce dva kulomety. M8 bylo možné udržet v chodu za všech okolností.