Základní technické údaje: T – 35

Posádka: 11, hmotnost: 45 t, rozměry: délka 9,72 mm, šířka 3,2 t, výška 3,43 m, pohonná jednotka: zážehový 12válec M – 17  T o výkonu 500 k ( 373 kW ), výkony: nejvyšší rychlost na silnici 30 km/h, dojezd na silnici 150 km, brodivost nezjištěna, stoupání 36%, svislá překážka 1,20 m, příkop 3,50 m, pancéřování: 10 – 30 mm, výzbroj: kanon ráže 76,2 mm, kanon ráže 45 mm + tři kulomety

Tank T – 35 patřil k nejméně úspěšným dílům sovětských tankových konstruktérů před 2. světovou válkou. Tank vznikl na základě studií z počátku 30. let, první prototyp byl postaven v roce 1932. Svým vzhledem a mnoha dalšími prvky tanky T – 35 i T – 28 nezapřely podobu s britskými výrobky společnosti Vickers, které se vyráběly jen v jediné sérii. T – 28 převzal z Vickerse nejdůležitější rysy jeho konstrukce, především vícevěžovou koncepci. Jednotlivé výrobní série se vzájemně mírně lišily. Tanky hlavní série ( vyrobené v letech 1935 – 1938 ) byly delší než původní provedení.

Zvýšení délky znamenalo znesnadnění řízení tanku T – 35, vozidlu nepřispěl ani nárůst hmotnosti. Vícevěžové uspořádání se u tanků více méně neosvědčilo. Zamíření a střílení ze všech pěti věží bylo velmi obtížné, celková účinnost výzbroje byla dále omezena poměrně malou ráží hlavního kanonu. Hlavní věž i kanon byly převzaty z lehčího středního tanku T – 28. Tloušťka pancíře se pohybovala v rozmezí 10 – 30 mm. Výroba tanků T – 35 běžela pomalu. V porovnání s jinými sovětskými typy tanků té doby se jich vyrobilo poměrně malé množství. V letech 1933 – 1939 vzniklo pouze 61 strojů, které byly všechny začleněny do jedné tankové brigády, umístěné v blízkosti Moskvy.

Z politického hlediska to bylo výhodné, neboť tyto tanky se pravidelně zúčastňovaly všech tehdejších vojenských přehlídek na Rudém náměstí, kde vyvolaly falešné představy o tankových silách Rudé armády. Okázale předváděné masivní stroje nepochybně vzbuzovaly dojem síly, bojová realita byla však úplně jiná. Do bojů v roce 1941 zasáhlo jen několik strojů T – 35, většina jich zůstala v Moskvě k plnění úkolů vnitřní služby a k místní obraně. Zdá se, že o bojovém působení tanků v okolí Moskvy neexistují žádné záznamy. Těch pár tanků, které se přeci jen zúčastnily bojů, nedopadlo dobře. Tanky byly příliš slabě vyzbrojeny a díky svým rozměrům se stávaly snadným cílem německých zbraní.