Základní technické údaje: Tančík TKS

Posádka: 2, hmotnost: 2,8 t, rozměry: délka 3 m, šířka 1,76 m, pohonná jednotka: Polski FIAT 122 AC o výkonu 42 koní, výkony: max. rychlost 45 km/h, dojezd: 180 km, pancéřování: 8 – 10 mm, výzbroj: 20 mm kanon

Na jaře roku 1933 začaly práce na vývoji nové modifikace polského tančíku, která měla odstranit nedostatky dosavadních TK – 3. Hlavním designérem se stal Ing. Edward Habich po smrti Wladyslawa Trzeciaka. Prvním a hlavním požadavkem bylo zesílení pancíře. Pancíř byl mírně zesílen, takže u prvních sérií TKS byl přední pancíř silný 6 – 10 mm, boční 8 mm, stropní 3 mm a podlaha 5 mm. Pozdější produkce dostávala silnější pláty, takže vpředu, vzadu a na bocích dosahovala síla pancíře 8 – 10 mm. Motor Ford byl nahrazen novým motorem Polski FIAT 122 AC o výkonu 42 koňských sil a obsahu 2 516 ccm, později s novým typem převodovky. Základ prototypu tvořil původní TK – 3, přestavěný do podoby TKS. Výzbroj prototypu tvořil kulomet wz. 30 ráže 7,92 mm s charakteristickým chladičem hlavně. Na rozdíl od prototypu i prvních vozidel nesla sériová produkce jinou výzbroj a to kulomet wz. 25 stejné ráže. Ukázalo se totiž, že kulomet wz. 30 není vhodný pro použití v obrněném vozidle. Stroj byl podroben intenzivním zkouškám, ve kterých uspěl a na základě zkoušek byl přijat do výzbroje a schválena jeho sériová výroba. Do března 1937 bylo vyrobeno 262 těchto tančíků..

Několik měsíců před vypuknutím 2. světové války řešili polští odborníci otázku, co s tančíky dále. Kulomety jsou proti obrněné technice protivníka naprosto neúčinné. Bylo tedy rozhodnuto, že bude pár desítek tančíků přezbrojeno automatickým kanonem ráže 20 mm. Koncem roku byly testovány kanony firem Solothurn a Madsen, ale nepřesvědčily o svých kvalitách polské odborníky. Proto se přistoupilo k vývoji vlastního kanonu.  Během roku 1938 byly testovány prototypy kanonů na tančících TK a TKS. Po úspěšných testech kanonů bylo rozhodnuto přijmout kanon wz. 38 do výzbroje polské armády. Kanon probíjel ze vzdálenosti 500 metrů ocelovou desku o tloušťce 20 mm. Zásoba munice v tančíku činila 250 nábojů. Počítalo se s přezbrojením 80 tančíků TKS a 70 TK – 3, nicméně, do začátku 2. světové války bylo dokončeno mezi 20 a 24 tančíky.

Polské tančíky se účastnily těžkých bojů již od prvního dne války. Je zřejmé, že jediné, kulometem vyzbrojené vozidlo se těžko mohlo postavit německým lehkým a středním tankům. Poláci tváří v tvář nepříteli bojovali s ohromnou odvahou, povedlo se jim dosáhnout určitých úspěchů, především proti živé síle. Po polské kapitulaci byla většina pojízdných tančíků vlastními posádkami poškozena, aby nepadla do rukou nepřítele provozuschopná. Vedle polské armády používaly TK a TKS i další obrněné síly. Jediný předválečný export byl realizován do Estonska, jehož armáda zakoupila 6 kusů TKS v roce 1934. Ve velkém je využívali i Němci, kteří je využívali jako tahače kanonů a podobných nákladů. Některé bojové jednotky je používaly krátce po obsazení Polska, poté je převzaly policejní a protipartyzánské formace. Na 50 tančíků různých verzí ukořistila i Rudá armáda, ale o jejich použití nejsou známy žádné informace.