Truppenfahrrad
Základní technické údaje: Klappfahrrad ( skládací kolo pro výsadkáře )
Hmotnost: 22 kg, pneumatiky: 28 x 1,75, výrobci: Brennabor Werke A.G., Brandenburg/Havel (czs), Expreß-Werke Neumarkt/Oberpfalz a Adler, nosnost nosiče: max. 60 kg nákladu
Německá univerzální odolná kola Truppenfahrrad se od těch civilních na
první pohled příliš nelišila a jejich dodávky pro armádu zajišťovala celá řada
firem, například švýcarská Puch - Werke jich v letech 1938 - 1945 vyrobila na
140 000 kusů. O jejich rozšíření v německé armádě svědčí produkce, která v roce
1943 dosáhla počtu 1,2 milionu kol.
V samotném Německu se jich jen v tomto roce
vyrobilo na 689 000 a o rok později další více jak 500 000. Truppenfahrrad se
vyráběl v několika verzích, například pro cyklisty - výsadkáře, pro ně bylo
určeno tzv. Klappfahrrad, tedy skládací kolo. Jeho hmotnost činila údajně
pouhých 22 kg. Bez ohledu na příslušnost k jednotce však měl každý jezdec
povinnou výbavu, kterou definoval předpis z roku 1942. Kromě pumpičky umístěné na dvou pružinových svorkách na
rámu šlo např. o záplaty, olej nebo náhradní světlo. Nářadí se zpravidla
převáželo v brašně pod sedlem. K hornímu či dolnímu rámu se připevňovala lehká
výzbroj,a ruční granáty či protitankové miny bylo možné převážet ve schránce
pod horní rámovou trubkou. Poměrně velkou přepravní plochu pro náklad do
hmotnosti 60 kg nabízel nosič o rozměrech 40 x 25 cm. Truppenfahrrad byl technicky uzpůsoben k tažení vozíků o hmotnosti 25 kg, které umožňovaly převážet až 100 kg nákladu.
Vzhledem k potřebám výsadkářů byly též vozíky
skládací. Vlastní či upravená civilní kola využívaly oddíly Wehrmachtu i Waffen
- SS k přepravě širokého spektra výstroje a výzbroje, kromě klasických pušek K
98, například protitankových pušek Panzerbüsche 39, minometů nebo kulometů MG 34 a později MG 42, jejichž trojnožka s nábojovými pásy se připevňovala k nosiči.
Ke konci války se k řídítkům instalovaly dva držáky
na Panzerfausty a takto upravená kola používali rovněž příslušníci Volkssturmu
či Hitlerjugend tvořící improvizované protitankové oddíly. K zajímavosti jistě
patří také možnost instalace samopalu MP 40 či karabiny K 98 ke speciálnímu
držáku upevněnému k rámu kola. Jezdci umožňovala střílet za jízdy a v této
modifikaci lze spatřovat snahu vyrovnat se v palebné síle motocyklům s
přívěsným vozíkem.