Základní technické údaje: Jagdpanther

Posádka: 5, hmotnost: 46 t, rozměry: celková délka 9,90 m, délka korby 6,87 m, šířka 3,27 m, výška 2,715 m, pohonná jednotka: zážehový motor Maybach HL 230 o výkonu 600 – 700 k ( 447,4 – 522 kW ), výkony: největší rychlost na silnici 55 km/h, dojezd na silnici 160 km, brodivost 1,7 m, stoupání 70 %, svislá překážka 0,9 m, příkop 1,7 m, pancéřování: 17 – 80 mm, výzbroj: kanon Pak 43 ráže 88 mm + kulomet MG 34 nebo MG 42 ráže 7,92 mm

Když se poprvé v únoru 1944 objevil první vyrobený Jagdpanther, znamenal odklon od této doby velmi časté metody stavby stíhačů tanků. Stíhače tanků obvykle vznikaly spěšnou úpravou nebo improvizací na základě jiných vozidel. Jagdpanther byl od počátku navržen jako účelové bojové vozidlo. První zmínky o něm pocházejí z počátku roku 1943. V té době armáda požadovala velké dodávky stíhačů tanků. Předpokládalo se, že se poptávku podaří uspokojit stavbou stíhače na bázi nejlepšího tankového podvozku. Základem Jagdpanthera se stal prakticky nezměněný podvozek tanku Panther. V pevné nástavbě se skloněným pancéřováním byl instalován 8,8 cm protitankový kanon Pak 43. Pomocnou výzbroj představoval 7,92 mm kulomet MG 34 nebo MG 42. Prototyp pojmenovaný Panzerjäger Panther Hitlerovi předvedli v říjnu 1943. Na Hitlerův příkaz se vozidlo nazývalo Jagdpanther.

Jagdpanther patří mezi vozidla, která si zaslouží velmi vysoké hodnocení. Stal se jedním z nejslavnějších obrněných bojových prostředků 2. světové války. Rychlý a dobře pancéřovaný Jagdpanther měl výkonnou výzbroj. Byl schopen zničit téměř jakýkoli tank protivníka včetně těžkých sovětských tanků IS – 2. Sovětské těžké tanky ovšem musel zasáhnout z boku, aby dosáhl jejich úplného zničení. Osamocené Jagdpanthery nebo jejich malé skupinky dokázaly po delší dobu pozdržet postup Spojenců. Naštěstí pro spojenecká vojska výroba Jagdpantherů nikdy nedosáhla plánovaných 150 kusů měsíčně. Do dobytí výrobních závodů dokázali Němci vyrobit jen 382 těchto vozidel. Hlavním důvodem pomalého tempa výroby byly škody způsobené častými nálety spojeneckých bombardérů na dvě hlavní montážní centra, závod MIAG v Braunschweigu a Eisenwerk Kirchmeser v Brandenburgu.

Důsledkem přerušování výroby byla existence několika verzí Jagdpanthera. Některé měly na hlavni připevněný mohutný štít kruhového tvaru. Později vyráběné stroje měly hlavně kanonu ze dvou částí, duše a pláště. Při opotřebení vývrtu nebylo třeba měnit celou hlaveň, postačilo vyměnit část duše s vývrtem. Odchylky mezi jednotlivými verzemi se našly také v provedení vnějších schránek pro uložení nářadí a součástí. Jagdpanther měl pětičlennou posádku. Uvnitř výborně pancéřované nástavby vozidla byl dostatek prostoru pro uložení 60 kusů kanónového střeliva. Ke konci války se plánovala výroba nové verze s 12,8 cm protitankovým kanonem. Nakonec vznikly jen dřevěné makety těchto strojů. I s 8,8 cm kanonem byl Jagdpanther účinným stíhačem tanků, obávaným a respektovaným spojeneckými tankisty. Jen málo jiných vozidel 2. světové války představuje tak zdařilou kombinaci palebné síly, pohyblivosti, pancéřové ochrany a výkonu.