Základní technické údaje: Bergepanzer 38 ( t )

Posádka: 2, hmotnost: 16 t, rozměry: délka 4,87 m, šířka 2,63 m ,výška 1,71 m, pohonná jednotka: řadový kapalinou chlazený 6válec Praga AC o výkonu 150 k, výkony: nejvyšší rychlost na silnici 40 km/h, nejvyšší rychlost v terénu 15 km/h, dojezd na silnici 177 km, brodění 0,9 m, příkop 1,3 m, pancéřování: 8 – 60 mm, výzbroj: jeden kulomet MG 34 nebo MG 42 ráže 7,92 mm

Koncem srpna 1944 obdržela německá armáda první kusy lehkého stíhače tanků Jagdpanzer 38 ( t ), známého pod bojovým jménem Hetzer ( Štváč ). Vozidlo spočívalo na modifikovaném podvozku československého lehkého tanku LT vz. 38, jenž byl po okupaci českých zemí zařazen do německé Panzerwaffe pod označením PzKpfw 38 ( t ). Celkem bylo vyrobeno 2 840 těchto malých, nicméně velmi efektivních stíhačů. Jejich primární výzbroj představoval kanon Pak 39 ráže 75 mm. Pancéřování, na čele silné 60 mm, bylo na všech stranách korby výrazně zešikmené, což zvyšovalo jeho odolnost.

Po zahájení výroby tohoto vozidla se ukázalo, že bude zapotřebí vyprošťovací vozidlo podobné hmotnostní kategorie, které by bylo schopné odtáhnout poškozený, nebo uváznutý Hetzer. Každé rotě stíhačů tanků se 14 bojovými vozidly Jagdpanzer 38 ( t ) tak měl být přidělen jeden vyprošťovací tank Bergepanzer 38 ( t ). Vývoj vozidla probíhal v pražské BMM ( Böhmische – Mährrische Maschinenfabrik, bývalé ČKD ) na jaře 1944. Konstrukce měla být maximálně unifikována s bojovou verzí. Korba byla snížena a byl z ní odstraněn stropní pancíř, dvoučlennou posádku tak před nepřízní počasí chránila pouze nepromokavá plachta napnutá na trubkovém rámu. U vyprošťovacího vozidla se nepočítalo s trvalou výzbrojí, ale na horní hraně pancíře byla nakonec umístěna lafeta pro kulomet, který se převážel uvnitř korby.

Technické vybavení tvořila hlavně masivní svařovaná traverza připevněná dvanácti šrouby k horní části zadního pancíře. Na traverze byla oka k upevnění vlečného lana nebo oje. Dvě oka k upevnění lan byla navařena rovněž na spodní části čelního pancíře. Na levém boku byly úchyty k upevnění skládacího jeřábu o nosnosti do 2 t. Rozložený jeřáb byl upevněn na třech přírubách na hraně bočního pancíře, z nichž jedna byla přichycena na konzole. Jeřáb trubkové konstrukce měl jeden svislý sloup a dvě šikmé opěry, výložník byl upevněn na svislém elementu. Toto zařízení mohlo být použito např. k výměně motoru nebo kanonu, ke zvedání celého vozidla měl sloužit zvedák o délce 3 500 mm.

V místech, kde mělo bojové vozidlo lafetováno kanon, byl instalován naviják firmy Baumgarten z Neuruppinu, který byl poháněn hřídelí vedoucí od motoru k převodovce. Zpočátku bylo lano navijáku vedeno otvorem v čelním plátu vozidla, u pozdějších strojů procházelo otvorem v plátu nad pohonnou jednotkou a bylo podepřeno masivním bločkem. V lednu 1945 byla v továrně BMM na jedno vozidlo namontována mohutná opěrná radlice, upevněná na dvou úchytech na zadní stěně tanku ( u sériových vozidel se nepoužívala kvůli velké náročnosti na její výrobu ). Ta byla zvedána a spouštěna právě pomocí navijáku. Za jízdy byla zvednuta do svislé polohy ( viz obrázek ). Vozidlo vybavené touto opěrou, bylo na konci války opuštěno svou posádkou v obci Zálužany u Příbrami, kde stálo až do října 1948. Opěra měla tak zajímavou konstrukci, že byla v 50. letech použita při konstrukci československého vyprošťovacího tanku na podvozku sovětského středního tanku T – 34.

Bergepanzer 38 ( t ) měl originální konstrukci, avšak nesplňoval všechny požadavky, které na něj byly kladeny. Malé rozměry a motor o výkonu 150 k omezovaly jeho možnosti. V praxi se ukázalo, že tažení poškozeného stíhače tanků Jagdpanzer 38 ( t ) bylo možné pouze na rovném terénu. Navíc se nikdy nepodařilo postavit potřebný počet vozidel. Snaha o jejich náhradu se projevila instalací tažné traverzy na bojové stroje. Prototyp Bergepanzeru 38 ( t ) prošel oficiálními testy na polygonu v Kummersdorfu v září 1944. Výroba byla přesto zahájena již na jaře téhož roku. Podle údajů bylo v roce 1944 zkompletováno celkem 101 vyprošťovacích tanků. Konkrétní výrobní plán byl však stanoven až v září, tedy tři měsíce po výrobě prvního kusu. Do konce roku mělo být dokončeno 170 strojů. Od ledna 1945 pak mělo být měsíčně vyráběno 70 vyprošťovacích tanků, z toho 57 vybavených navijákem. Tyto plány se však již pochopitelně vzhledem k blížícímu se konci války nepodařilo splnit.

Ještě v létě 1944 bylo kvůli splnění plánu na stavbu Bergepanzerů 38 ( t ) staženo 64 bojových Hetzerů z červnové a červencové produkce, aby byly přestavěny na vyprošťovací vozidla, ale není známo zda byl záměr plně realizován. Není ani jisté, jestli všechny vyrobené Bergepanzery 38 ( t ) obdržely kompletní technickou výstroj. Z výrobního plánu na rok 1945 byla dokončena jen malá část – vyrobeno bylo pouze 80 nových vozidel ( v lednu 39 kusů, v únoru a březnu po 19 kusech a ještě v dubnu další 3 kusy ). Celková výroba vyprošťovacích tanků Bergepanzer 38 ( t ) tak dosáhla čísla 181 exemplářů.