Základní technické údaje: Turán III

Posádka: 5, rozměry: délka 6,86 m ( s kanonem ), šířka 2,44 m ( 2,60 m s bočnicemi ), výška 2,65 m, pohonná jednotka: benzinový 8válec WM Z – Turán, výkony: max. rychlost 47 km/h, dojezd 120 km, příkop: 220 cm, brodění: 90 cm, pancéřování: 13 – 90 mm, výzbroj: 75 mm kanon MÁVÁG 43 M se zásobou 32 nábojů + dva kulomety 34/40 AM s 1 800 náboji

V únoru 1943 se generální štáb Honvédségu rozhodl zmodernizovat existující tanky Turán zavedením nového 75 mm kanonu s vyšší úsťovou rychlostí střely, který by byl dostatečně účinný proti moderním sovětským tankům a byl by jim do zavedení plánovaného těžkého tanku Tas do výzbroje soupeřem. Přestavby měly začít ve druhé polovině roku 1944 s použitím nového tankového kanonu 43 M. Ve stejnou dobu se mělo zesilovat i čelní pancéřování a to až na 80 mm.

HTI v únoru 1943 zjistil, že se nový kanon do věže tanku Turán II nevejde. Na podvozku tohoto stroje ( 2H – 012 ) vyzkoušeli novou věž s železnou atrapou kanonu 43 M s dlouhou hlavní a úsťovou brzdou. HTI objednal 22. července 1943 u firmy Weiss Manfréd zhotovení věže z měkké oceli s kompletním vnitřním vybavením a elektrickým otáčecím mechanismem. WM obdržel v srpnu 1943 železnou atrapu kanonu a postavil prototyp podvozku Turán I ( H – 380 ) s novou věží a 25 mm přídavným pancéřováním na předním a zadním pancíři. Korba a věž vozidla byly chráněny perforovanými pancéřovými deskami.

Nové armádní označení bylo 43 M Turán nehézharckocsi nebo Turán 75 hosszú scövü ( dlouhá hlaveň ). Nový kanon 43 M měl být do prototypu vestavěn v prosinci 1943, ale jeho vývoj zaostával, a tak byl prototyp dokončen až v červnu 1944. Ačkoli zkoušky v Hajmáskéru proběhly velice úspěšně, tank se vinou výpadků ve výrobě a nakonec jejího úplného zastavení ve druhé polovině roku 1944 nikdy nedostal do sériové výroby.