Osádka: 6, hmotnost: 8,5 t, rozměry: délka 5,80 m, šířka 2,10 m, výška 1,75 m, pohonná jednotka: motor Maybach HL 42 TURKM o výkonu 100 k, výkony: max. rychlost na silnici 52 km/h, dojezd: na silnci 300 km, v terénu 150 km, pancéřování: příď 14,5 mm, boky a záď 8 mm, výzbroj: kulomet MG 34 ráže 7,92 mm + dvojice minometů Granatwerfer 42 ráže 120 mm

V loděnicích jugoslávského Šibeniku vznikl kromě tří PaK Stuartů a dvou FlaK Stuartů i jeden samohybný minomet. O jeho vznik se opět zasloužili příslušníci dílen 1. tankové brigády Titovy Národní osvobozené armády. Základem zajímavého stroje se stal ukořistěný německý polopásový transportér Sd.Kfz 251/1 Ausf. D. Kde ho jugoslávští partyzáni získali není známo.

Stroj spočíval na podvozku, jehož pásovou část tvořilo sedm překrývajících se kol a hnací kolo, kolovou pak přední otočná náprava. Pancéřové pláty korby, v jejíž přední části se nacházelo místo řidiče a velitele a vzadu bojový prostor, byly svařeny pod ostrými úhly ve snaze zvýšit jejich odolnost. Přesto pancéřování chránilo pouze proti ostřelování pěchotními zbraněmi a střepinám granátů. Na čele bylo silné 14,5 mm, na boku a zádi 8 mm. Pohon vozidla obstarával benzínový motor Maybach HL 42 TUKRM o obsahu 4 171 ccm a výkonu 100 k. Teoreticky mohlo vozidlo na pevném povrchu dosáhnout rychlosti 52 km/h a na silnici mělo dojezd 300 kilometů, v terénu pak o plovinu méně.

Výzbroj polopásu představoval kulomet MG 34 lafetovaný na přední hraně bojového prostoru. Jugoslávští technici ho ale hlavně vybavili dvojicí německých minometů Granatwerfer 42 ráže 120 mm. Zbraň střílející téměř 16 kg těžké střely měla dostřel až 6 000 m. Aby bylo možné dvojhlavňovým minometem otáčet, bez nutnosti pohybu celého vozidla, byly do bočnic vyříznuty velké půlkulaté otvory. Kromě řidiče a velitele tvořili osádku další čtyři muži obsluhující minomet. Stejně jako PaK Stuarty a FlaK Stuarty i Sd.Kfz 251/120 mm byl nasazen do bojů v okolí Klinu a Mostaru a po válce byl zřejmě pro své opotřebení vyřazen a následně sešrotován.