Základní technické údaje: Typ 2 Ke – to

Osádka: 3, hmotnost: 7,2 t, rozměry: délka 4,11 m, šířka 2,12 m, výška 1,82 m, pohonná jednotka: dieselový motor o výkonu 150 k, výkony: max. rychlost 50 km/h, dojezd na silnici 300 km, příkop 2,10 m, pancéřování: věž 12 – 16 mm, čelní 16 mm, boční 12 mm, záď 10 mm, výzbroj: kanon Typ 100 ráže 37 mm + jeden kulomet Typ 97 ráže 7,7 mm

V roce 1942 dospěli Japonci k závěru modernizace lehkého tanku Typ 2598 Ke – ni. Ta následně dala vzniknout jeho zesílené verzi Typ 2 Ke – to. Stroj byl stejně jako předchůdce vyzbrojen kanonem ráže 37 mm, tentokráte ale s delší hlavní, která měla lepší balistické výkony. Při úsťové rychlosti 785 m/s probíjela na 1 000 m pancéřový plech o tloušťce 25 mm.

Osádku obrněnce tvořili tři tankisté, tedy řidič sedící v přední části korby, a velitel s nabíječem jež měli stanoviště v otočné věži.

Podvozek tanku tvořilo šest pojezdových kol, zdvojených na společných závěsech, hnací a napínací kolo a tři nosné kladky. Pás byl dlouhý 250 cm. Vozidlo poháněl naftový motor o plném výkonu 150 k a umožňoval relativně lehkému vozidlu dosáhnout na pevném povrchu rychlosti až 50 km/h.

Sériová výroba ( jestli se dá o sériové výrobě vůbec hovořit ) tanku se rozeběhla v roce 1944 a dala pouhých 29 vozidel. Obrněnec Typ 2 Ke – to se tak zařadil do skupiny japonských tankových konstrukcí, které byly rozsahem nasazení zcela bezvýznamné. Japonská císařská armáda je nasadila na Filipínách a v Číně. Již v době svého vzniku se jednalo o zastaralý bojový stroj, se slabým pancéřováním a nedostatečně účinnou výzbrojí.