Základní technické údaje: Bren Carrier

Posádka: 2 + 3, hmotnost: 4 013 kg, rozměry: délka 3,750 m, šířka 2,100 m, výška 1,600 m, pohonná jednotka: zážehový řadový vodou chlazený motor Ford V – 8 o výkonu 85 HP ( 62,6 kW ), výkony: maximální rychlost na silnici 51 km/h, dojezd na silnici 260 km, brodivost 0,5 m, pancéřování: 7 – 12 mm, výzbroj: jeden kulomet Bren ráže 7,7 mm, nebo protitanková puška Boys ráže 14 mm

Tato obrněná vozidla byla dalším stupněm ve vývoji malých tanků Vickers – Carden – Loyd Mk.VI. z konce     20. let minulého století. Universal Carrier měl provézt nepřátelskou palbou bezpečně a ve zdraví na místo určení skupinu kulometčíků včetně zbraní a munice. V podstatě byly tyto transportéry z hora otevřené, skříňové konstrukce z ocelových plechů s motorem a pojezdem, které byly upraveny tak, aby byly nezranitelné a velice robustní.

Vpředu seděli vedle sebe řidič a kulometčík. Za nimi byl středově umístěný motor, k němuž na obou stranách přiléhaly úseky pro přepravu nákladu ( vojáci, zbraně, munice a zásoby ). Protože se často převážely jednotky s kulometem Bren, nazýval se transportér lidově Bren Carrier. V roce 1939 byly první transportéry Universal Carrier zavedeny do výzbroje. Obvyklá verze měla tři pojezdová kola na každé straně. Existoval ještě zvětšený model, který byl vybaven čtyřmi pojezdovými koly a mohl převážet až devět mužů.

Universal Carrier se osvědčil jako flexibilní děvče pro všechno. Byl nesčíslněkrát přezbrojován a provádělo se na něm mnoho změn, částečně dokonce přímo u bojových jednotek. Velké množství závodů v celém Commonwealthu vyrobilo do roku 1945 na 84 000 kusů všech variant. Mnohá vozidla byla dodána v rámci Smlouvy a půjčce a pronájmu také do Sovětského svazu. Wehrmacht ukořistil v roce 1940 velké množství těchto transportérů ve Francii a nasadil je jako obrněné transportéry MG Träger Br 731 ( e ), jako stíhače tanků, zásobovací transportéry a pro strážní respektive policejní použití.