Základní technické údaje: Coventry Mk. I

Posádka: 4, hmotnost: 10,3 t, rozměry: délka 4,70 m, šířka 2,64 m, výška 2,35 m, pohonná jednotka: 6válec Hercules RXLD o výkonu 175 k, výkony: max. rychlost 68 km/h, dojezd 400 km, pancéřování: 6 – 14 mm, výzbroj: kanon ráže 40 mm + kulomet ráže 7,92 mm

Vedle rozšířených a známých britských obrněných automobilů, jakými byly stroje Humber a Daimler vznikly ve Velké Británii další konstrukce, jež se sice sériově vyráběly, ale jejich rozšíření bylo omezené a dnes prakticky upadly v zapomnění. Jedním z podobných vozidel se stal obrněný automobil Coventry.

Typ vznikl jako výsledek spolupráce firmy Daimler a automobilového koncernu Rootes, které spojily vývojové kapacity při návrhu moderního obrněného automobilu, jenž by ve výzbroji postupně nahradil opotřebované starší modely. Koncepce stroje, jenž dostal bojové jméno Coventry, odpovídala anglické škole své doby. Dvounápravový podvozek koncepce 4 x 4 nesl korbu svařovanou z rovných pancéřových plechů, skládaných pod různě ostrými úhly. Pancéřování činilo na nejohroženějších místech tloušťku 14 mm. Na stropní partii konstruktéři umístili otočnou věž nesoucí výzbroj. Ta sestávala z 2liberního kanonu QF 2 pdr ráže 40 mm a spřaženého kulometu Besa ráže 7,92 mm. Pohon vozidla obstarával benzinový 6válec Hercules RXLD o výkonu 175 k.

Coventry měl čtyřčlennou posádku, v trupu seděl řidič, ve věži velitel, střelec a nabíječ, který zároveň obsluhoval radiostanici No. 19. Sériová výroba se rozeběhla v červnu 1944 s velkorysými vyhlídkami. Generální štáb schválil výrobu 1 700 strojů. Programu však učinila konec německá kapitulace a výrazné škrtání v armádním rozpočtu. S vítězstvím přišlo stornování stávajících objednávek, a tak bylo do konce války vyrobeno pouze 220 obrněných automobilů Coventry Mk. I. Další verzí se měl stát Coventry Mk. II, jenž byl vybaven věží, s instalovaným protitankovým kanonem ráže 75 mm. Vozidlo mělo v akci podporovat družstva standardně vyzbrojených obrněných automobilů, případně mohlo sloužit k hloubkovému průzkumu a speciálním operacím. Objednávka na 900 vozidel verze Mk. II však byla po skončení války rovněž stornována a stroj vznikl pouze v jediném prototypu.

Britská armáda zařadila obrněnce Coventry do výzbroje v polovině roku 1944, o jejich bojovém nasazení na západní frontě je však bohužel dochováno pouze minimum informací. Z výzbroje byly vyřazeny pravděpodobně nedlouho po válce. Jediným zahraničním uživatelem typu se stala Francie, jejíž armáda převzala 40 strojů a umístila je k jednotkám v severní Africe. V Tunisku sloužily až do roku 1947, poté byly přesunuty do francouzských asijských držav. Francouzská armáda je nasadila v rámci 5. pluku Currasies do bojů proti jednotkám Viet – Minhu v průběhu války v Indočíně. Poslední vozidla dosloužila v roce 1960. Několik automobilů Francouzi při stahování z Indočíny předali armádě Jižního Vietnamu, která je používala v 50. letech.