Finové

Rusko – finská hranice má délku více než 1 300 kilometrů, což udává vysokou míru zranitelnosti menšího státu proti velmoci. Přesto nebyla tato skutečnost Sovětským svazem využita na rychlou porážku Finska ve válce, jež začala sovětskou invazi v listopadu 1939. Také poměr ztrát, 30 000 na straně finské a minimálně 80 000 na sovětské, především potvrzuje, že sovětská strana vedla válku v podstatě málo úspěšnou. Když byla Zimní válka ukončena v březnu 1940 dohodou v Moskvě, bylo Finsko donuceno odstoupit tu část území, které Rudá armáda při postupu obsadila. Území na sever od Finského zálivu s městem Vyborg a menší území v prostoru města Salla a Petsamo. Sovětský svaz tím získal společnou hranici s Norskem a žádná z těchto území nebyla Finsku vrácena ani po roce 1945.

SS – Hauptamt v Berlíně měl zájem získat finské dobrovolníky. Do doby, než byla zahájena německo – sovětská válka, tedy do 22. června 1941, se však Finsko nemohlo podílet na formování dobrovolnických útvarů německé armády, poněvadž bylo vázáno mírovou smlouvou se Sovětským svazem. Pod krycím názvem pracovního útvaru však do 5. června přijelo do Německa 125 důstojníků, 109 poddůstojníků a 850 řadových vojáků, celkem tedy 1 084 Finů. Z nich bylo vybráno 400 mužů, kteří měli bojové zkušenosti ze Zimní války a ti byli začleněni do 5. divize SS Wiking. Po 22. červnu 1941 pak vznikl finský dobrovolnický prapor Waffen – SS. Po ukončení výcviku v únoru 1942 byl odeslán na frontu na Kavkaze, kde byl začleněn do pluku SS Nordland.

( Na ruskou zimu dobře vybavení finští vojáci )

Finská vláda měla již v tomto roce pochyby o úspěchu německá války a omezila odesílání dalších finských dobrovolníků pro německou armádu. Dne 1. června 1943 byli finští dobrovolníci odveleni z frontové služby a vrátili se do finské armády. Zůstal z nich naživu pouze počet na vytvoření jedné roty. Kromě služby v pozemním vojsku, byli Finové zařazeni také v německé Luftwaffe, kde se osvědčili velmi dobře. Území mezi Finským zálivem a Ladožským jezerem se nazývalo Ingermanland a žilo na něm 31 % finského obyvatelstva. Z nich byl sestaven 664. východní finský prapor se stavem zhruba 600 mužů.

Vystoupení ze spojenectví s Německem bylo pro Finsko nutností a tak to bylo chápáno na obou stranách. Spojenectví s Německem bylo přerušeno klidem zbraní v září 1944 a po něm byly přerušeny diplomatické vztahy mezi Berlínem a Helsinkami. Dobrovolníci ve finských praporech a ve Waffen – SS nebyli po válce vystaveni žádné diskriminaci ani soudnímu stíhání. Jejich účast na německé straně byla považována za službu v obraně vlastního státu.