William Evans se narodil 16. července 1910 v texaském San Antoniu do katolické rodiny irských imigrantů. V roce 1920 se jeho rodina stěhuje do Houstonu. Zde William v roce 1928 promuje na střední škole St. Thomas. Následně studuje na texaské univerzitě. V roce 1935 se žení s Ruth Hyettovou ( manželství vydrží jen pět let ). Před válkou a po jejím vypuknutí pracuje jako účetní ve společnosti Todd Houston Shipbuilding Corporation.

Pro svou funkci v loďařské společnosti je mu poté, co USA vstoupí do války, udělena výjimka ve službě v armádě. William se přesto 19. srpna 1942 ve Fort Sam Houston dobrovolně rozhoduje do jejích řad vstoupit. Jedním z důvodů je i fakt, že by místo něj museli narukovat i jeho bratři, z nichž někteří jsou již otci malých dětí. Stává se jedním z původních 120 příslušníků roty E 2. praporu 506. výsadkového pluku v pověstném georgijském táboře Toccoa. Vzhledem ke svému vzdělání je okamžitě jmenován seržantem a stává se jedním z mála oblíbenců velitele roty poručíka, později kapitána Herberta Sobela. Působí jako jeho pobočník. Mezi většinou příslušníků roty E je stejně jako Sobel krajně nepopulární. Během taktického výcviku v Camp Mackall se v noci se Sobelem pokusí spícím mužům roty E odcizit a schovat zbraně, oba výtečníci se ale ve tmě ztratí. Nakonec se jim podaří několik zbraní opravdu sebrat, jak se ale později ukáže, zbraně patří vojákům z roty F.

V létě 1943, po přesunu 101. výsadkové divize do Velké Británie, je William jedním z mála poddůstojníků, kteří se v Aldbournu nezúčastní slavné vzpoury proti Herbertu Sobelovi. 6. června 1944 krátce poté, co dopravní letoun přepravující velení roty E pod velením poručíka Thomase Meehana, přeletí pás pobřeží francouzské Normandie, je zasažen těžkou německou protiletadlovou palbou a zřítí se. Nikdo z osádky, ani výsadkářů pád stroje a jeho výbuch nepřežije. Mezi mrtvými budou Meehan i William Evans. Ten je, stejně jako další výsadkáři zpočátku považován za nezvěstného. Evansova rodina v Texasu dostane potvrzení o jeho smrti až v listopadu 1944, tedy v době, kdy již byly dávno nalezeny jeho ostatky. Ty jsou později převezeny do Spojených států a s vojenskými poctami uloženy na Národním hřbitově Jefferson Barracks ve státě Missouri. V roce 1988 pak jeden z francouzských farmářů při práci na poli nalezne jeho identifikační „psí“ známku.