Roy Cobb se narodil 18. června 1914 v New Yorku. Informací o tomto muži je poměrně málo, včetně kvalitní fotografie. Na rozdíl od většiny spolubojovníků od roty E, není Roy co se týče vojenské služby žádným zelenáčem. Před vstupem k výsadkové pěchotě slouží v americké armádě již 9 let. Na konci roku 1942 se coby příslušník 1. obrněné divize zúčastní v rámci operace Torch ( Pochodeň ) severoafrického tažení v Maroku a Alžírsku. Při návratu z černého kontinentu zpět do Států přežije torpédování plavidla německou ponorkou.

V roce 1943 se stává příslušníkem roty E 2. praporu 506. výsadkového pluku 101. výsadkové divize. Mezi spolubojovníky i nadřízenými není příliš oblíbený. Je hodnocen jako „nepřátelsky naladěný“, nekamarádský, i to je možná důvod, proč i přes své bojové zkušenosti z Afriky a pozdější nasazení v Nizozemí, či Belgii, není nikdy povýšen a zůstává „obyčejným“ vojínem. Od června 1943 prodělává v anglickém Aldbournu zdokonalovací výcvik a s divizí se chystá na invazi do západní Evropy.

K ní nakonec dochází 6. června 1944. Roy Cobb je během operace Overlord zasažen střepinami německého protiletadlového granátu ještě na palubě dopravního letounu C-47 a není schopen vyskočit. Jen několik desítek minut předtím si místo v letadle vyměnil se svým spolubojovníkem Georgem Luzem, který se seskoku obával a chtě ho mít co nejdříve za sebou. Pro Roye tak nasazení v Normandii končí vlastně dříve než pořádně začalo. Poté co se Cobb zotaví ze zranění, se opět připojuje k rotě E, která se již připravuje na operaci Market – Garden v Nizozemí.

Jejím cílem je obsadit a udržet soustavu mostů na trase Eindhoven – Nijmegen – Arnhem, překročit řeku Rýn v posledně jmenovaném městě, vpadnout do průmyslového srdce Německa – Porúří a jeho vyřazením snad ukončit válku ještě v roce 1944. Jak známo operace zahájená 17. září 1944 končí po silném odporu a protiútoku německých jednotek spojeneckou porážkou a těžkými ztrátami v řadách výsadkářů i pozemních jednotek XXX. britského sboru. Roy Cobb se v Nizozemí zúčastní osvobození Eindhovenu i kvapného ústupu z městečka Neunen, východně od Eindhovenu, kde se na americké paragány vrhnou útvary 107. německé tankové brigády. S divizí v Nizozemí bojuje až do října 1944. Následně jsou orli staženi k odpočinku do severovýchodní Francie k Remeši.

V polovině prosince jsou ale po útoku tří německých armád opět povoláni, aby zastavili hroutící se americkou frontu v Ardenách. Úkolem 101. výsadkové divize a dalších amerických formací, je zakopat se v okolí belgického městečka Bastogne a nepustit přes něj postupující divize 5. německé tankové armády generála tankových vojsk Hasso von Manteufella. Roy Cobb se s rotou E podílí severovýchodně od Bastogne na odrážení německých útoků. V lednu 1945 přechází Američané po prolomení obklíčení do protiútoku, dobývají městečko Foy a zatlačují Němce dál na východ. Cobb se poté zúčastní bojů o Rachamps a Haguenau.

A právě zde, v alsaském Haguenau si Cobb svým chováním vyslouží téměř trest smrti. Jedné noci se zúčastní pod velením poručíka Jecka Foleyho výpadu přes řeku Moder. Úkolem hlídky je zajmout nepřátelské vojáky a kvůli výslechu je dopravit na velitelství 2. praporu. Člun s Royem Cobbem se po úspěšném přepadu budovy německého velitelství převrátí do ledové vody. Američanům se podařilo zajmout tři Němce, dva dopravit k výslechu, ale třetí zůstal ležet těžce zraněn na břehu. V případě, že by se ho jeho spolubojovníkům podařilo evakuovat, mohl podat důležité zprávy o umístění amerického velitelství. David Webster se proto Němce pokusí zneškodnit dvěma granáty, ale nepovede se mu to. Až na kost zmrzlý a naštvaný Cobb Němce hned po prvním hodu granátem zabije. Po návratu do pozic, poté co vypije láhev tvrdého alkoholu, zaútočí na poručíka Foleyho, kterého mj. obviní ze špatného velení. Je zpacifikován dvěma dalšími výsadkáři a zklidní se až poté, co na něj seržant Martin namíří nabitou zbraň. Cobb je zatčen a hrozí mu poprava za útok na svého velitele. Že není opravdu oblíbeným dokazuje i scéna, kdy dokonce velitel praporu plukovník Robert Sink, poté co mu Foley přednese hlášení o incidentu, pronese, že ho měl zastřelit, protože by tím všem ušetřil mnoho problémů.

Navzdory závažnosti celé věci, Cobb u roty E zůstane až do konce války. 2. dubna 1945 vyráží s divizí do Německa, kde mj. obsazuje Berchtesgaden. Následuje okupační služba v Rakousku. Po skončení války se vrací zpět do Spojených států. Držitel sedmi vyznamenání, včetně Purpurového srdce, ale také muž, jenž měl rád alkohol tak, že podle jednoho svého spolubojovníka, by pro jednu jedinou láhev vyrazil klidně i na německé velitelství, umírá v lednu 1990 ve městě Niagara ve státě New York ve věku 75 let.