Burton Christenson se narodil 24. srpna 1922 v Oaklandu v Californii. V domovském městě vystuduje střední školu a po ní začne pracovat ve společnosti Pacific Telephone. Ve svých 20 letech se v roce 1942 dobrovolně hlásí k výsadkové pěchotě.

Je přijat a stává se jedním ze 140 původních příslušníků roty E 2. praporu 506. výsadkového pluku tvořící se 101. výsadkové divize. Christenson nemá kvůli svým fyzickým předpokladům sebemenší problém s výcvikem. Je dokonce jedním z pěti nejlepších střelců roty E. Již od počátku je ale cvičen jako kulometčík. Kromě fyzické zdatnosti patří i k talentovaným malířům ( později si rád maluje i během tažení v Evropě ), rovněž hraje výborně na klavír a zpívá. Po dokončení výcviku ve Fort Benningu a v Camp Mackall v Severní Karolíně se v červnu 1943 přesouvá s divizí do námořních loděnic v New Yorku, odkud orli vyplují do Velké Británie. V seriálu Bratrstvo neohrožených je v 1. díle natočena scéna, kdy po nočním pochodu mají příslušníci roty E vylít obsah svých polních lahví, aby se zjistilo, kdo z nich pil. Sobel si všimne, že Christensonova láhev je brzy prázdná a nařídí mu, aby si celou trasu v délce 20 kilometrů zopakoval. K ničemu takovému však nikdy nedošlo.

Po přesunu na britské ostrovy podstupují američtí výsadkáři po dobu téměř jednoho roku další zdokonalovací výcvik a chystají se k invazi do západní Evropy. Ta je po jednodenním odkladu zapříčiněném špatným počasím zahájena 6. června 1944. Burton Christenson vyskakuje z dopravního letounu jako druhý, hned po veliteli čety poručíku Wintersovi. Během blízkého výbuchu protiletadlového granátu přichází o vak s většinou výstroje. Dopadne do koruny jednoho ze stromů v jabloňovém sadu. Rychle se spojí se svým pomocníkem ( nabíječem ) kulometu Woodrowem Robbinsem, kterého ale málem zabije, protože ten nereaguje na smluvené heslo. Burton se v Normandii účastní mj. dobytí městečka Carentan. Díky tomu se Američanům podaří spojit dosud rozdělená předmostí z pláží Utah a Omaha v jedno. Burtonův kulomet se následně zapojí i do odražení útoku německých padákových myslivců a příslušníků 17. divize tankových granátníků SS Götz von Berlichingen.

Po stažení do Velké Británie a krátkém, zhruba měsíčním odpočinku, se orli vydávají na další tažení. Burton Christenson a jeho spolubojovníci 17. září 1944 v rámci operace Market – Garden vyskakují nad okupovaným Nizozemím. Osvobozují Eindhoven a byť se zpožděním, obsazují mosty důležité pro postup divizí XXX. britského sboru, jež míří dál na sever k Nijmegenu a hlavně k dálničnímu mostu v Arnhemu, o který svádí těžký boj britští Rudí ďáblové. Příslušníci 101. výsadkové divize se po protiútoku útvarů 107. německé tankové brigády v Nuenenu dávají na rychlý ústup, podobně, nebo ještě hůře, dopadnou i další spojenecké jednotky. V Nizozemsku se orli „zdrží“ až do podzimu 1944. Burton zde v bojích na tzv. „Křižovatce“ ztratí dva své blízké přátele Roberta Van Klinkena a Williama Dukemena, kteří jsou zabiti, což jím silně otřese.

Po dalším kratičkém oddechu u francouzské Remeše, je 101. výsadková divize poslána v polovině prosince 1944 čelit poslednímu německému pokusu zvrátit průběh války na západní frontě. Tři armády, z toho dvě tankové, se snaží prorazit přes belgické Ardeny k řece Máze a dále k Antverpám. Úkolem Christensona a jeho spolubojovníků je nepustit vojáky německé 5. tankové armády do městečka Bastogne. To je důležité jako silniční křižovatka, ze které vedou silnice všemi směry. Rota E se zakopává v zasněžených lesích severovýchodně od Bastogne. Burton se zde několikrát vyznamená při odrážení útoků německé pěchoty. Jako většina výsadkářů trpí na konci prosince úplným vyčerpáním. Při jednom z nepřátelských dělostřeleckých přepadů je již tak unavený, že není schopen prakticky pohnout paží a právě do ní ho zasáhnou střepiny. Burton následně odmítne dekoraci Purpurovým srdcem, udělovaným za zranění a to z toho důvodu, že ve srovnání se smrtí a zranění jeho kamarádů, není to jeho nic. Po prolomení obklíčení silami 3. armády generála George Pattona je nicméně evakuován, zejména kvůli omrzlinám na noze.

K rotě E se znovu seržant Burton připojí až na jaře 1945. Zúčastní se postupu do Německa i okupační služby v Rakousku. Do Spojených států se vrací až po kapitulaci Japonska na podzim 1945. O dva roky později se žení s Mary Jo Bonhamovou, se kterou zplodí tři syny. Opět se vrací do společnosti Pacific Telephone, kde pracuje až do odchodu do penze v roce 1977. V polovině 60. let zakládá v Oaklandu první veřejnou tělocvičnu a také působí jako osobní trenér. Poté, co mu v roce 1997 umírá milovaná manželka Mary na rakovinu, se jeho zdraví rapidně horší. Prodělá mozkovou příhodu, rovněž mu je diagnostikována rakovina tlustého střeva. Tu však díky své fyzické kondici, i v tak pokročilém věku překoná. Rakovina však nakonec zvítězí. Poté, co mu lékaři zjistí další nádor, tentokrát na plicích, přestává o svůj život bojovat. Burton Christenson umírá 30. prosince 1998 ve věku 76 let.