Základní technické údaje: Třída Thames

Výtlak: 2 165 t na hladině a 2 680 t pod hladinou, rozměry: délka 105,16 m, šířka 8,61 m, ponor 4,78 m, pohon: dva diesely o výkonu 7 457,0 kW ( 10 000 bhp ) a dva elektromotory o výkonu 1 864,25 kW ( 2 500 HP ), dva hřídele, rychlost: 22,5 uzlu na hladině a 10,5 uzlu pod hladinou, dosah: 18 532 km při rychlosti 8 uzlů na hladině a 219 km při rychlosti 4 uzlů pod hladinou, výzbroj: jedno 101,3 mm dělo a šest 533 mm torpédometů ( všechny na přídi ) se 12 torpédy, posádka: 61 důstojníků a mužů

Čluny třídy K s parním pohonem a experimentálním X1 se Royal Navy pokusilo vytvořit ponorku, jejíž vlastnosti by odpovídaly požadavkům na součinnost s hladinovým loďstvem. Naneštěstí však čluny třídy K měly katastrofální sklony ke vzniku problémů a X1 zůstala jedinou svého druhu. Proto stále zůstávala otevřena potřeba ponorky pro tyto úkoly, ale bez slabin třídy O. Po přijetí limitu ženevské konference padlo rozhodnutí o stavbě 20 člunů s maximálním přípustným výtlakem 1 800 tun na hladině, určených jak pro součinnost s loďstvem, tak i pro dlouhodobé hlídkování.

S růstem rychlosti hladinových lodí se však změnila politika a v letech 1932 – 1934 byly dokončeny jen tři jednotky třídy Thames. HMS Thames, HMS Severn a HMS Clyde. Jejich celková délka byla jen o 1,83 m kratší proti monstrózním ponorkám třídy K a celková šířka byla dokonce větší, přestože tlakový trup byl užší. V průřezu byl tento trup protažen dolů a u kýlu se stýkal s vnějším trupem. Jen malá část paliva byla uložena uvnitř, většina se nacházela v prostorech nad hlavami v balastních nádržích. Snadno tak docházelo k protékání do trupu kolem opotřebovaných hlaviček nýtů.

Teprve v této době se objevily diesely s dostatečným výkonem pro dosažení legendární rychlosti ponorek třídy K 23,5 uzlu. Konstrukce motorů byla věcí Admirality a stroje vyšly lehčí, než se očekávalo. To bylo štěstí, protože hmotnost byla u těchto ponorek zásadním problémem. Například pro dlouhé plavby nesly 41 tun pitné a destilované vody, tedy asi dvě procenta výtlaku na hladině. Obecný trend náhrady ponorkových děl ráže 119,4 mm ráží 101,6 mm ušetřil asi 6 tun, dalších 8 tun přineslo použití paliva s menší měrnou hmotností. Za norského tažení v roce 1940 byla HMS Thames ztracena po najetí na minu, zatímco HMS Clyde úspěšně torpédovala a poškodila Gneisenau. HMS Clyde také dopravila neocenitelných 1 200 tun zásob na obleženou Maltu a během působení z Gibraltaru potopila několik nepřátelských obchodních lodí. HMS Severn působila po nějakou dobu v málo známých operacích v Levantě.