Rudolf Höss se narodil v roce 1900 v Baden – Badenu. Hösse, vychovaného v přísně katolickém duchu, to od samého počátku táhlo k nacionalistickým kruhům, až roku 1922 skončil v NSDAP. Roku 1923 byl pro vraždu odsouzen k deseti letům vězení, ale už v roce 1928 byl propuštěn. U artamanů poznal Heinricha Himmlera, který ho roku 1934 přivedl do SS a získal ho pro práci ve strážní službě koncentračních táborů. Jako Haupstrumführer SS se Höss stal 1. 5. 1940 velitelem koncentračního tábora v polské Osvětimi a udělal z něho největší vyhlazovací tábor, v němž vedl usedlý měšťanský život se ženou a pěti dětmi.

Höss sám sebe chápal jako vykonavatele rozkazů a dokonce byl hrdý na to, že vybudoval největší zařízení na likvidaci lidí, jaké kdy spatřilo světlo světa. Bezcitný technik zabíjení usiloval o korektní zacházení s vězni a o co nejdelší zastírání osudu, který je čekal. K zabíjení posléze užíval cyklonu B. Roku 1944 realizoval svůj poslední úkol, organizaci fyzické likvidace 400 000 maďarských Židů. V tomto úkolu mu vydatně pomáhal Adolf Eichmann.

Britská vojenská policie Hösse zatkla teprve 11. 3. 1946. Jako svědek vypovídal při norimberských procesech a poté byl vydán do Polska. Tam sepsal knihu Velitelem v Osvětimi, v níž se pokoušel objasnit, že jednal striktně podle rozkazů a tudíž s čistým svědomím. Počet obětí svého jednání vyčíslil nadnesenou cifrou 2 000 000. Nejvyšší lidový soud ho 2. 4. 1947 odsoudil k trestu smrti. Höss byl oběšen před svým bývalým domem v Osvětimi dne 16. 4. na šibenici, kde skončil život mnoha jeho vězňů.