Admirál Thomas Cassin Kinkaid se narodil roku 1888 v New Hampshire. Do vypuknutí 2. světové války prošel Kinkaid typickou kariérou vysokých amerických námořních důstojníků a to jak ve službě na válečných plavidlech, tak v diplomacii jako námořní atašé. Těsně před vstupem Spojených států do války velel eskadře torpédoborců.

V roce 1942 jako kontraadmirál velel bojovému svazu letadlové lodi USS Enterprise a zúčastnil se dlouhých a obtížných bojů o Šalamounovy ostrovy. Rok 1943 prakticky strávil jako velitel Severotichomořských sil při bojích, jež vedly k obnově americké kontroly nad Aleutskými ostrovy.

V listopadu 1943 se Kinkaid vrátil do tropů a byl povýšen na viceadmirála. Přebral funkci velitele spojeneckých námořních sil v Jihozápadním Tichomoří a zároveň funkci velitele 7. flotily Spojených států. Řídil pak americké a australské námořní síly při podpoře tažení na Nové Guineji a zejména pak v zřejmě největší námořní bitvě všech dob, v zálivu Leyte v roce 1944. Tam 25. října zničila Kinkaidova 7. flotila japonskou flotilu viceadmirála Nišimury Teidžiho a přispěla k rozhodné porážce Japonců. V následujícím průběhu války podporovalo jeho loďstvo pozemní tažení Spojenců na Filipínách a na Borneu. Nakonec byl Kinkaid 3. dubna 1945 povýšen na admirála. Admirál Kinkaid zemřel v roce 1972.