Molotov se narodil v roce 1890 v Sovětsku. Dne 3. května 1939 nahradil jako sovětský komisař pro zahraniční záležitosti Litvinova a v této funkci působil až do roku 1952. V srpnu 1939 úspěšně dojednal podpis německo – sovětské smlouvy o neútočení, která rozdělovala Polsko mezi Německo a Sovětský svaz a definovala sféry vlivu obou mocností v Pobaltí a na Balkáně. Tuto smlouvu však porušily německé aktivity ve Finsku a Rumunsku. Molotov konfrontoval se zprávami o těchto aktivitách Adolfa Hitlera, jednání ale selhalo a koncem roku 1940 uvedl Hitler do pohybu plán operace Barbarossa. Dne 13. dubna 1941 dosáhl Molotov diplomatického vítězství, když podepsal smlouvu o neútočení s Japonskem.

Ve stejném roce byl jmenován tajemníkem Rady lidových komisařů. Brzy nato byl rovněž zvolen zástupcem předsedy Rady obrany státu. Po celou válku se Molotov zúčastnil spojeneckých konferencí a setkání s hlavami států v Moskvě. Pro Stalinovo přepracování a chatrné zdraví přebíral střídavě řadu jeho úkolů. V květnu 1942 navštívil Washington a Londýn s pověřením vyvíjet na západní Spojence nátlak, aby co nejdříve otevřeli druhou frontu v Evropě a i nadále zasílali do Ruska výzbroj, výstroj, techniku a další materiál.

Americký prezident Roosevelt sice přislíbil, že se spojenecká invaze do Evropy uskuteční v roce 1942, to však musel později odvolat. Tou dobou podepsal Molotov také smlouvu s Velkou Británií, která přislíbila pomoc proti nacistickému Německu. V říjnu 1943 byl Vjačeslav Molotov hostitelem konference ministrů zahraničí v Moskvě. V listopadu 1943 se zúčastnil spojenecké konference v Teheránu a v únoru 1945 i konference v Jaltě. V červnu 1945 se v San Franciscu stal prvním sovětským delegátem OSN. Vjačeslav Michailovič Molotov zemřel v Moskvě v roce 1986.