Čujkov se narodil roku 1900 v Serebrjannych prudach v Tulské oblasti. Pocházel z rolnické rodiny. Do Rudé armády vstoupil ve svých osmnácti letech. Za občanské války bojoval u Caricynu ( pozdějšího Stalingradu, dnešního Volgogradu ) a roku 1925 absolvoval Vojenskou akademii Rudé armády. Jako generálporučík velel 4. armádě během sovětské okupace východního Polska roku 1939 a za rusko – finské Zimní války. Následující rok strávil v Číně jako Čankajškův poradce. Po návratu roku 1942 byl těsně před vypuknutím stalingradské bitvy jmenován velitelem 62. armády, jejímž úkolem bylo bránit Stalingrad. Tento generál se zježenými vlasy, tupým nosem a zlatými špičáky se zavrtal do západního břehu Volhy, odkud sváděl ze zemljanek boje v ruinách apokalyptické průmyslové krajiny. Jeho vojáci bojovali moderními i předpotopními zbraněmi, puškami odstřelovačů a granáty, ale také lopatkami a holýma rukama. Hynuli jen, aby získali čas.

Většina bojů ve Stalingradu měla povahu muže proti muži. Padlo při ní, nebo bylo zajato 300 000 Němců a sovětské ztráty dosáhly počtu 400 000 mužů. Úporná obrana pod Čujkovovým velením umožnila Žukovovi a Vasilevskému připravit operaci Uran, jež byla zahájena 19. listopadu 1942 a 22. listopadu vedla k obklíčení německých vojsk. Dne 30. ledna 1943 se německá armáda pod velením polního maršála Pauluse vzdala. Čujkovovův podíl na vítězství v bitvě u Stalingradu, která znamenala obrat ve vývoji 2. světové války, byl mimořádný. Po tomto triumfu byla jeho armáda přejmenována na 8. gardovou a bojovala v Donbasu, na Krymu a nakonec i v Bělorusku. Jako součást 1. běloruského frontu postupovala Polskem a zúčastnila se dobytí Berlína. Čujkov byl prvním sovětským důstojník, který se dozvěděl o Hitlerově sebevraždě a přijal dne 1. května 1945 kapitulaci vojsk bránících Berlín.

Po válce Čujkov sloužil do roku 1953 v sovětských okupačních silách v Německu, od roku 1949 dokonce jako vrchní velitel. V období let 1953 – 1960 velel Kyjevskému vojenskému okruhu, v letech 1960 – 1964 působil jako vrchní velitel pozemních sil Sovětské armády a mezi roky 1961 a 1972, kdy odešel do výslužby, byl vrchním velitelem civilní obrany. Maršál Vasilij Ivanovič Čujkov je pochován v Mamajově mohyle, volgogradském památníku hrdinné obrany Stalingradu, kterou za 2. světové války řídil. Památná jsou jeho slova, když v srpnu 1942 Hitler zaútočil na Stalingrad s dvaadvaceti divizemi, sedmi sty letadly, pěti sty tanky, tisíci minomety a dvanácti sty děly. Řekl: „ Město udržíme, nebo zde padneme ‘‘