Ivan Bagramjan se narodil v roce 1897 v Cardaqliy v Ázerdbajdžánu. Před 2. světovou válkou sloužil jako náčelník operačního oddělení Kyjevského zvláštního okruhu. Na počátku války sloužil Bagramjan jako štábní důstojník Jihozápadního frontu a po odvolání maršála Buďonného od dubna 1942 jako náčelník štábu u maršála Semjona Timošenka. V červenci 1942 byl jmenován velitelem 16. armády ( od dubna 1943 11. gardová armáda ). Jako součást Západního frontu bojovala jeho armáda u Kurska ( červenec 1943 ), kde vedla útok od severu a provedla obchvat Orla.

V listopadu 1943 byl Bagramjan povýšen na armádního generála a nahradil Jerjemenka na postu velitele 1. pobaltského frontu. Během běloruského tažení jeho oddíly neočekávaně provedly na severu průlom a obklíčily Vitebsk, přičemž bylo zabito 20 000 německých vojáků a na 10 000 dalších bylo zajato. Jeho armády poté překročily řeku Dvinu, dobyly Daugavpils a dosáhly pobřeží západně od lotyšské Rigy. Nyní již zbývalo jen dokončit obklíčení německé skupiny armád Sever.

V lednu 1945 obsadily Bagrajanovy jednotky Memel a pak dostaly rozkaz obsadit Königsberg ve Východním Prusku. Tady Sověti ztroskotali a Bagramjan zodpovídal za neúspěch v této akci, která se protáhla až do dubna 1945. Po zrušení 1. pobaltského frontu velel od února zemlanské skupině vojsk a od dubna 1945 3. běloruskému frontu. Po skončení války byl jmenován velitelem Baltského vojenského okruhu. Ivan Bagramjan zemřel v roce 1982 v Moskvě.