Tadeusz Komorowski se narodil roku 1895 ve Lwóvě v Rakousku – Uhersku. Za 1. světové války sloužil jako důstojník Rakousko – uherské armády a po ní v armádě obnoveného Polska. Po porážce Polska v roce 1939 pracoval v ilegalitě a organizoval odboj v oblasti Krakova. Používal krycí jméno Bór ( Les ), pod kterým byl známější než pod svým vlastním. V roce 1941 se stal zástupcem velitele Zemské armády ( Armija Krajowa, AK ) a od roku 1943 byl jejím velitelem v hodnosti brigádního generála.

Když se v polovině roku 1944 blížila Rudá armáda k Varšavě, uložila polská exilová vláda v Londýně Bóru – Komorowskému, aby připravil ozbrojené povstání. Tímto krokem chtěla zabránit situaci, kdy by se po válce musela vrátit do hlavního města Polska osvobozeného Sověty, v němž by Stalin získal převažující vliv. Povstání začalo 1. srpna 1944 v době, kdy Rudá armáda obsadila předměstí Praga na východním břehu řeky Visly. Sověti původně sami vyzývali příslušníky polského podzemí, aby vyvolali povstání a slibovali jim pomoc. Jednotky AK o síle 50 000 mužů během tří dnů obsadily větší část města. Rudá armáda však na Stalinův rozkaz povstalcům žádnou pomoc neposkytla a dokonce bránila pokusům britského letectva dodat jim zbraně a poskytnout materiální pomoc. Stalin toto povstání označil za kriminální dobrodružství.

Díky tomu se Němci mohli plně soustředit na boj proti povstalcům, jenž trval následujících 63 dnů. Němci nasadili velké síly Waffen – SS i Wehrmachtu. Generál Bór Komorowski od září 1944 vrchní velitel polské armády, byl 2. října 1944 donucen vzdát se za podmínky, že budou příslušníci AK pokládáni za řádné válečné zajatce. Němci to sice ve většině případů dodrželi, avšak pomstili se na civilním obyvatelstvu, které deportovali a téměř celé město zničili.

Tím, že Stalin dovolil Němcům porazit varšavské povstání, zbavil se jediné seriózní vojenské síly v Polsku, která by se mohla postavit proti ovládnutí země Sovětským svazem, k čemuž Stalinova politika zjevně směřovala. Proto se po vzniku prosovětského režimu ( 1. ledna 1945 ) v Polsku na dlouhou dobu neobjevil prakticky žádný odpor proti této orientaci. Koncem války byl Bór – Komorowski vysvobozen z německého zajateckého tábora. Zbytek svého života strávil v exilu v Londýně, kde se snažil udržet fungující emigraci stojící proti komunistické vládě ve své zemi. Generál Komorowski zemřel v Londýně v roce 1966.