Generál Franciszek Kleeberg se narodil roku 1888 v Tarnopolu. Vystudoval Vojenskou technickou akademii v Mödlingu, katedru dělostřelectva. Od května 1915 do července 1917 sloužil postupně ve štábu II. brigády polských legií, poté byl zástupcem náčelníka štábu velení legií a štábním důstojníkem III. brigády. V roce 1918 byl odvolán ze služby v rakousko – uherské armádě. Od listopadu 1918 do března příštího roku sloužil jako náčelník štábu armády Východ, dále od srpna 1920 byl zástupcem vedoucího I. odboru ministerstva vojenství. Za polsko – sovětské války v roce 1920 byl náčelníkem štábu operační skupiny divizního generála Kazimierze Raszewského.

Od října 1922 do května 1924 velel 14. pěší divizi v Poznani. Po skončení studia na Vysoké válečné škole v Paříži v letech 1924 – 1925 se stal druhým ředitelem přednášek na Vysoké válečné škole ve Varšavě a za dva roky velitelem 29. pěší divize v Grodně. Dne 1. ledna 1928 byl povýšen do hodnosti brigádního generála. Od roku 1934 sloužil jako velitel okruhu III. sboru v Grodně a od roku 1936 byl velitelem okruhu IX. sboru v Brestu nad Bugem. Dne 9. září 1939 zorganizoval samostatnou operační skupinu ( SGO ) Polesí a kapituloval s ní až 5. října. Byl uvězněn v táboře Oflag IV – B v saské pevnosti Königstein. Generál Franciszek Kleeberg zemřel dne 5. dubna 1941 v místní vězeňské nemocnici. V roce 1969 byly jeho ostatky exhumovány a převezeny do Polska.