Macher se narodil v Kamenici v Sasku v roce 1919. Sloužil v RAD ( Reichsarbeitdienst – říšská pracovní služba ), 3. dubna 1939 vstoupil do Waffen – SS s kvalifikací ženisty. Byl přidělen ke 2. rotě ženijního praporu SS v Drážďanech, jeho jednotka se zapojila do tažení v Polsku. Macher byl vynikajícím velitelem a proto ho vybrali ke studiu v SS – Junkerschule v Bad Tölzu. Školu navštěvoval od října 1939 do srpna 1940. Po ukončení kurzu nastoupil k dalšímu výcviku do SS – Junkerschule v Brunswicku. V březnu 1941 se vrátil ke své původní jednotce, nyní ženijnímu praporu 2. tankové divize SS Das Reich. Velel své četě v bojích na východní frontě, kde byl zraněn, nemocnici však opustil předčasně a vrátil se ke službě u své jednotky. V noci z 11. na 12. března 1943 zorganizoval útočnou skupinu z vojáků své roty a podnikl smělý útok na sovětské pozice na předměstí Charkova. Skupina přešla přes sovětskou linii a její obránce dokonale překvapila. Vojáci se utkali v krutém boji muže proti muži. Macherovi se na území kontrolovaném Sověty podařilo zajistit důležité předmostí.

V boji jeho skupina zabila 90 sovětských vojáků a 28 jich zajala, dále se zmocnila velkého počtu ručních zbraní, minometů a protitankových zbraní. Předmostí, dobyté beze ztrát na životech, umožnilo německým tankovým jednotkám proniknout hluboko do týlu nepřítele. Za tento počin byl Macher odměněn Rytířským křížem Železného kříže. V březnu 1944 byla Macherova jednotka odvelena do Francie k odpočinku a doplnění. Po vylodění Spojenců v Normandii zaujala pozice v blízkosti St. Lo. Zde byla vystavena nepřetržitému leteckému bombardování i pozemním útokům. Macher se tehdy stal 554. příjemcem Dubových ratolestí. V boji byl těžce raněn, z rychle se uzavírajícího obklíčení u Falaise se ho však podařilo evakuovat.

V lednu 1945 byl jmenován štábním důstojníkem armádní skupiny Weichs ( Visla ). Poté byl převelen do Pomořanska a přidělen ke 2. divizi, které velel generál Bleckwendt. Vzhledem k vážnosti svých zranění byl umístěn u WASAG, společnosti vyrábějící výbušniny. Podílel se na vývoji dělostřeleckých střel a protitankových min. Dne 30. března 1945 ho předvolali na Himmlerovo velitelství. Dostal za úkol zničit hrad Wewelsburg, Himmlerovu svatyni SS. Macher zůstal součástí Himmlerova velitelského štábu. Jeho posledním a nejpodivnějším válečným dobrodružstvím, kterého se zúčastnil i SS – Obersturmbannführer Grothmann, byl doprovod Himmlera při jeho pokusu o útěk. Tehdy se maskoval armádní četařskou uniformou. Spolu s Grothmannem byli zatčeni. Heinz Macher zemřel v roce 2001.