Kramer patřil k prvním příslušníkům služby koncentračních táborů. Narodil se v Mnichově v roce 1906. První funkci v koncentračním táboře zastával v roce 1934. „Pracoval“ v táboře Natzweiler, kde byl na jaře 1943 za svůj podíl na dobrém fungování tábora odměněn Válečným křížem za zásluhy 2. třídy. Později velel vyhlazovacímu centru tábora Osvětim v posledních měsících jeho existence, poté byl v listopadu 1944 převelen do tábora Bergen – Belsen. Tento tábor byl založen v roce 1943 jako tzv. výměnný tábor pro Židy žijící v Německu. Původně měl být zvláštním tranzitním táborem pro privilegované vězně, tj. pro Židy s příbuzenskými vazbami v Palestině, Paraguayi a Hondurasu, židovské klenotníky a bývalé židovské vojáky vyznamenané Železným křížem. Krutou ironií bylo, že byl klasifikován jako Krankenlager čili tábor nemocných. Židé, kteří zaplatili stanovené výkupné, potom zamířili ze Strasshofu do tábora Bergen – Belsen.

Židovské mezinárodní charitativní organizace shromáždily 20 milionů švýcarských franků, aby Židy vykoupily. 21. srpna a 6. prosince 1944 byly z Bergen – Belsenu na cestu do Švýcarska vypraveny dva vlaky, obsazené 1 684 židovskými vězni, pocházejícími většinou z bývalého rumunského města Cluj. Koncem roku 1944 privilegované vězně v Bergen – Belsenu vystřídali obyvatelé táborů evakuovaných z východu Evropy. Mnozí z nich byli nemocní, na kost vyhublí. Denně v táboře umíralo 200 – 300 vězňů na skvrnitý tyfus. Od listopadu 1944 se životní podmínky v táboře prudce zhoršovaly. Stalo se tak právě v době, kdy zde začal působit Kramer.

Důkazy předložené u jeho soudu měly prokázat, že byl odpovědný za kšeftování s potravinami určenými pro vězně, pravděpodobnější však je, že prudký nárůst počtu vězňů z 15 000 na téměř 50 000 nutně vedl k zoufalému nedostatku potravin. Hrůzné filmové týdeníky z roku 1945 představovaly Kramera jako dobře živeného muže uprostřed umírajících vězňů, kterého situace v táboře ani nepřekvapovala, ani se jej nijak nedotýkala. Byl prostě mužem, který čekal na další rozkazy. Kramer byl shledán vinným z válečných zločinů a 13. prosince 1945 popraven.