Arthur Nebe se narodil v roce 1894 v Berlíně. Tento ředitel Kripa ( kriminální policie ) vedl dvojí život. V únoru 1934 si jej spolu s Giseviem povolal Joseph Sepp Dietrich do kasáren Lichterfelde a požádal je, aby pro Himmlera a Heydricha sestavili zprávu, která by uváděla všechny známé prohřešky SA a gestapa. Pro nacistické kruhy bylo typické soupeření o moc a v letech 1933 – 1934 stál Nebe v boji o ovládnutí gestapa na straně Heinricha Himmlera a tudíž proti Hermannu Göringovi. Nebe byl policejním důstojníkem ze staré školy, který byl svědkem toho, jak od roku 1934 do kriminální policie pronikali nedostatečně kvalifikovaní příslušníci gestapa. Nakonec byla kriminální policie v roce 1939 gestapem pohlcena.

V roce 1941 strávil Nebe pět měsíců v Sovětském svazu jako velitel Einsatzgruppe B, která působila v rámci armádní skupiny Střed, v oblasti mezi pobaltskými státy a Ukrajinou. Nebeho velitelství sídlilo v Minsku a později ve Smolensku, kde byl Nebe v kontaktu s Hansem Osterem, svým známým a odpůrcem Hitlerových válečných cílů. Nebe se stavěl proti Heydrichovým rozkazům a prozrazoval je lidem z Osterova okolí. Oster Nebeho čtyři roky využíval jako zdroj informací.

Zima 1941/1942 se těžce podepsala na velitelích jednotek Einsatzgruppen, kteří se mnohdy nervově či jinak zhroutili. Z Nebeho byl jen stín, který byl na konci svých sil. Jeho osobní řidič Köhn spáchal sebevraždu zastřelením, protože neunesl hrůzy spojené s vyvražďováním Židů. Následně do Minsku přijel Reichsführer – SS Heinrich Himmler aby velitele Einsatzgruppen morálně podpořil. Po demonstrativní ukázce popravy stovky partyzánů ( při které se málem nervově zhroutil – postříkali ho mozky postřílených obětí ), nařídil Nebemu, aby vypracoval jiný postup zabíjení, který nebude pro střelce tak stresující. Nebe ochotně souhlasil. Uvědomoval si, že psychická zátěž těch, kteří popravují, je příliš velká. Poté začal experimentovat se zabíjením lidí s využitím výfukových plynů ze svého auta.

Po propuštění Rudolfa Dielse reorganizoval Himmler policii. Nebe poté řídil Kripo, pohraniční policii a kontrarozvědku. Jeho kariéra skončila s neúspěšným atentátem na Hitlera z 20. července 1944. Nebe spiklence podporoval, po atentátu ale předstíral neúnavného policistu pátrajícího po vinících. Když byl zatčen jeho kolega Helldorf, dostalo se gestapo do nepříjemné blízkosti Nebeho. Ten přitom až do zatčení Helldorfa nepatřil mezi podezřelé a možná by se jím ani nestal, kdyby se nerozhodl zmizet. Dne 23. srpna 1944 byl na Nebeho vydán zatykač s odměnou 50 000 říšských marek za jeho dopadení. V listopadu bylo vypovězeno jeho členství v SS. Byl zadržen 16. ledna 1945. Pravděpodobně byl zrazen svojí milenkou. Lidový soud ho odsoudil k trestu smrti. Arthur Nebe byl popraven v březnu 1945, na řeznickém háku umíral několik hodin.