Erhard Milch se narodil roku 1892 ve Wilhelmshavenu. Za 1. světové války působil jako velitel stíhací letky a poté pracoval v komerčním leteckém průmyslu. V roce 1926 se stal předsedou správy rady nově založených státních aerolinií Lufthansa. Ve své funkci získával kvalifikované pracovní síly a testoval techniku a stroje, které měly vytvořit nové německé vojenské letectvo.

Když Luftwaffe v roce 1935 oficiálně vznikla, měla 1 000 letounů a 20 000 kvalifikovaných příslušníků a Milch stanul v čele Ministerstva letectví. Spolupracoval s generálporučíkem Ernstem Udetem a Waverem a řídil organizační záležitosti, pro něž měl velké nadání. Byl Göringovým blízkým přítelem, avšak brzy mezi nimi vznikly velké názorové neshody.

Během války vykonával Milch funkci generálního inspektora Luftwaffe ( od 1. září 1939 do 8. ledna 1945, kdy byl odvolán ). Při útoku na Dánsko a Norsko v dubnu 1940 byl jmenován velitelem Luftflotte 5, jíž velel do 9. května 1940. Ve své funkci generálního inspektora Luftwaffe měl časté spory s Ernstem Udetem, který často prosazoval výrobu neefektivních typů letounů a nedokázal podnítit konstruktéry a výrobce k lepšímu využívání zdrojů. Po Udetově sebevraždě v roce 1941 se Milch stal nejvlivnější postavou německé letecké výroby a to až do roku 1944, kdy se o moc musel podělit s ministrem zbrojení Albertem Speerem. Po skončení války byl usvědčen z válečných zločinů a uvězněn, ale v roce 1955 byl podmíněně propuštěn. Polní maršál Erhard Milch zemřel v roce 1972 v Düsseldorfu.