Oskar Felkl, československý občan německé národnosti, se narodil v dubna 1913 v obci Nová Bělá poblíž Poličky. Po vyučení zámečníkem, sloužil v letech 1934 - 1936 u 154. dělostřeleckého pluku československé armády. Do zálohy odešel v hodnosti četaře. V roce 1937 si Felkl podal žádost o vstupu do řad četnického sboru. To se mu podařilo, stal se četnickým strážmistrem. Po čtyři další roky o sobě nedával příliš vědět, byl řadovým příslušníkem, až se v roce 1941, nyní již říšský státník příslušník, objevil na Kladně, kde byl zařazen jako úředník gestapa na oddělení IV N. Dostal rozkaz vybudovat síť tajných spolupracovníků a konfidentů.

Podle poválečného vyšetřování svých kolegů, byl Felkl považován za jednoho z nejvýkonnějších příslušníků kladenského gestapa, a to i přes rozpory které měl se svým velitelem SS - Hauptsturmführerem Haraldem Wiesmannem. Felkl ve velké oblibě rád používal během výslechů násilí.

Blížil se rok 1942 a jeho největší chvíle kdy "zazářil". Po útoku na SS - Obergruppenführera a generála policie Reinharda Heydricha rozpoutali Němci v Protektorátu krvavý teror. 3. června 1942, den před smrtí zastupujícího říšského protektora, dostal Felkl rozkaz prošetřit jakési psaní, které zaslal muž, podepsaný jako Milan, jisté dělnici Anně Maruščákové, která pracovala jako dělnice ve slánské továrně Palaba. Dopis však zachytil majitel továrny a starosta Slaného Jaroslav Pála. Poté co si dopis přečetl, se domníval, že má co do činění s možným pachatelem útoku na Heydricha. Dopis, ve kterém mj. stálo: "Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně,“ poslal četnictvu. Naprosto nevinné psaní, ve kterém chtěl muž pouze ukončit mimomanželský poměr s Maruščákovou roztočilo kolotoč, který vedl k likvidaci Lidic.

Oskaru Felklovi netrvalo dlouho vypátrat, že oním pisatelem byl jistý Václav Říha z Vrapic, nyní součást Kladna. Jak on, tak 19letá Anna Maruščáková, byli brutálně mučeni, přičemž Anna vypověděla, že měla pozdravovat Horákovy v Lidicích od syna Josefa sloužícího v britském Královském letectvu. Gestapu se tato výpověď nesmírně hodila a Němci si domysleli, že syn Horákových, musel být oním útočníkem. V noci z 9. na 10. června pak došlo k obklíčení Lidic a o den později k celé tragédii, kterou po pár hodinách zaplatilo životem 173 lidických mužů.

Oskar Felkl byl 10. června 1942 rovněž v Lidicích. Podle poválečného soudu se sice nepodílel na vraždění, ale během domovních prohlídek a vyhánění obyvatel z domů se dopustil řady krádeží. Felkl byl na začátku května 1945 zatčen v bytě svého tchána ( štábního strážmistra četnictva Karla Mařince ). Jeho výpovědi měly velký význam, jelikož kladenskému gestapu se před koncem války podařilo spálit velkou část své kartotéky. Bývalý československý dělostřelec a četník, jemuž bylo prokázáno během války, jako agentu gestapa mučení a zatčení 796 osob, z nichž 32 bylo popraveno, byl rozsudkem Mimořádného lidového soudu z 24. dubna 1947 odsouzen k trestu smrti oběšením. Ten byl vykonán téhož dne. Na šibenici se s ním zhoupli i další příslušníci gestapa a SS podílející se na akci proti Lidicím.