Konrád Henlein se narodil roku 1898 ve Vratislavicích nad Nisou poblíž Liberce. Během 1. světové války sloužil v rakouské armádě. Po jejím skončení pracoval jako bankovní úředník. V roce 1919 se stal učitelem tělocviku v nově založené sudetoněmecké organizaci Deutsche Turnebund ( německý tělocvičný svaz ). Tato organizace byla stejně tak politická jako sportovní. V roce 1923 se Henlein stal jejím šéfem. Versailleská mírová smlouva přinesla kromě jiného, nové uspořádání Evropy. Vznikly nové státy včetně Československa. Na území nového státu však žila také početná německá menšina. Část této menšiny nebyla spokojena se svým národnostním postavením v rámci nového státního celku a v době, kdy se v sousedním Německu dostal k moci Adolf Hitler se její odmítavý postoj změnil v otevřené nepřátelství. Nespokojenost sudetských Němců byla Třetí říší úmyslně podporována, což byla součást dlouhodobé strategie nacistů. Hitler v situaci, která vznikla v československém pohraničí, viděl příležitost k rozšíření svého panství o oblast, kde byly významné strojírenské a jiné průmyslové  podniky ( v neposlední řadě též československé pohraniční opevnění ). V roce 1933 Henlein založil sudetoněmeckou stranu s ideologií a organizací převzatou od německé NSDAP.

V roce 1938 byl Henlein, finančně podporovaný německým ministerstvem zahraničí, využit k vyostření politické krize. Od března do září několikrát navštívil Německo, aby si odtud odvezl další instrukce. Od července 1938 německá armáda organizovala v Neuhammeru každý týden pětidenní kurzy pro příslušníky organizace Freiwilliger Schutzdienst ( dobrovolná ochranná služba ). Tito muži tajně přecházeli přes československou stání hranici nebo se maskovali jako turisté či obchodní cestující. V Německu se sudetským dobrovolníkům dostávalo vojenského výcviku. Když československá vláda oznámila, že přistoupí na požadavky sudetských Němců, Henlein pod malichernou záminkou další jednání přerušil. Jeho politická skupina měla sloužit jen k vyvolání politické krize v otázce Sudet. Hitler adresoval Československu projevy, ve kterých hrozil ozbrojenou akcí.

Když vedoucí sudetoněmečtí představitelé začali vystupovat proti československé vládě, bylo v pohraničí vyhlášeno stanné právo a Henlein uprchl do Německa. Vznikly sudetské jednotky Freikorps, podporované oddíly SS. Sudetské bojůvky okupovaly dvě pohraniční německá města, situace v pohraničí se vyhrotila. Ozbrojené konfrontaci nakonec zabránila Mnichovská dohoda. Když pak v březnu 1939 Němci zabrali zbytek Čech a Moravy, byl Henlein odměněn funkcí župního vedoucího. Počátkem května 1945 byl zatčen vojáky 7. americké armády. V internačním táboře u Plzně, kde ho Američané věznili, spáchal Konrad Henlein sebevraždu a to žiletkou, kterou se mu podařilo zatajit.