Witzig se narodil 14. srpna 1916 v Rochlighausenu. Dostalo se mu obvyklého vzdělání mladíků tehdejší doby. V dubnu 1935 vstoupil do německé armády k 16. ženijnímu praporu. Záhy poté byl poslán do důstojnického kurzu. V dubnu 1937 se stal podporučíkem a pokračoval ve studiu na ženijní škole v Rehagenu – Klausdorfu. Absolvoval také kurz na Vojenské akademii. Poté sloužil jako velitel čety 31. ženijního praporu, kde si podal žádost k nově vzniklému výsadkovému vojsku. V srpnu 1938 mu bylo vyhověno a Witzig se stal velitelem ženijní čety praporu. Prodělal základní parašutistický výcvik a věnoval se nadále studiu nejmodernější ženijní techniky. Dne 1. října 1938 získal Výsadkářský odznak.

V červenci 1939 byl povýšen na poručíka. Jeho odborné znalosti zaujaly kapitána Waltera Kocha, který byl vybrán pro sestavení speciálního úderného výsadkového praporu a tak byl k němu zařazen. Na začátku 2. světové války byl povýšen do hodnosti nadporučíka. Křest ohněm prodělal 10. května 1940 při útoku na pevnost Eben Emael jako velitel skupiny Granit ( ženijní jednotka ). Na pevnost se dostal s tříhodinovým zpožděním, pro přetržené lano na kluzáku. Po bezpečném přistání na místě určení Witzig zjistil, že většinu úkolů jeho muži již splnili ( příprava na tuto akci a výcvik trvala 6 měsíců. Mimo jiné i na dělostřelecké tvrzi Adam v Orlických horách ). Witzig převzal velení a s pomocí kumulativních náloží se jim podařilo zablokovat východy z jednotlivých bojových stanovišť a dokončit demoliční práce. Pevnost padla 11. května 1940 a skupina Granit ztratila z 85 mužů 6 padlých a 20 raněných ( z toho 4 při přistání ). Za tento útok mu byl udělen Rytířský kříž. Železný kříž I. a II. stupně mu byl udělen dodatečně. Zároveň byl povýšen na kapitána.