Heinz Guderian se narodil roku 1888 v malém městečku Kulm a v roce 1907 se ve svých 19 letech přihlásil do německé císařské armády k 10. pluku hannoverských myslivců. Říjen 1913 jej zastihl na vojenské akademii v Berlíně, kam byl vyslán k vyššímu školení, vhodnému pro schopného mladého důstojníka. Během 1. světové války zastával řadu funkcí většinou ve štábech a spojovacích jednotkách, než byl v roce 1918 přidělen k Velkoněmeckému generálnímu štábu.

Po podpisu Versailleské smlouvy zůstal Guderian mezi 100 000 vojáky Reischwehru. Roku 1922 se dostal na inspektorát motorizovaných jednotek ( Inspektion der Kraftfahrgruppen ) a po vzestupu zájmů o tankové jednotky v Německu 20. let začal v roce 1928 přednášet taktiku tankových vojsk a poté se stal velitelem 3. motorizovaného praporu ( Kraftfahr – Abteilung ). V říjnu 1931 se stal náčelníkem štábu Inspektorátu motorizovaných jednotek.

Po nástupu k moci v roce 1933 se Adolf Hitler začal vážně zajímat o nové tankové jednotky a naléhal na jejich rychlý rozvoj a tak se Guderian stal v červnu 1934 náčelníkem štábu na velitelství tankových jednotek ( Kommando der Panzergruppen ). První německé tankové manévry se konaly v červenci 1935 v Munsterlageru a v říjnu téhož roku byl Guderian, ač pouze plukovník, postaven do čela 2. tankové divize. Tuto funkci opustil 4. února 1938 při postupu do funkce velitele XVI. sboru a z tohoto místa přešel v listopadu téhož roku do funkce inspektora tankových jednotek. Guderian na sebe upozornil jako frontový velitel, když jeho tanková divize dobyla v září 1939 v polském tažení Brest a svoji pověst tankového velitele rozšířil ve Francii a v Sovětském svazu. Neshody s Hitlerem ovšem vedly 25. prosince 1941 k jeho odvolání. Znovu povolán do funkce inspektora byl v únoru 1943 a v červenci 1944 na místo náčelníka generálního štábu armády. Dne 28. března 1945 byl zbaven funkcí a 10. května 1945 byl zajat. Zemřel v roce 1954.