Adolf Galland se narodil roku 1912 ve Westerholtu ve Vestfálsku. Byl už od dětství zamilován do létání a proto si počátkem 30. let vynutil cestu ke kariéře stíhacího pilota a to i přesto, že se při výcviku dvakrát těžce zranil a měl vážně poraněné jedno oko. Neocenitelné bojové zkušenosti získal jako příslušník německé legie Condor za španělské občanské války, během níž vykonal několik set bojových letů.

Za 2. světové války sloužil Galland u střemhlavých bombardérů při polském tažení, ale již v bitvě o Francii a zejména v bitvě o Británii velel eskadře stíhačů a do jejího konce měl na svém kontě téměř stovku sestřelených nepřátelských letounů. Po tragické smrti Ernsta Udeta a Wernera Mölderse v listopadu 1941 se stal velitelem stíhačů Luftwaffe a zároveň byl povýšen na generálmajora. Ve svých třiceti letech se stal nejmladším generálem německého válečného letectva. V následujícím průběhu války velel německým stíhačům v jejich neustálém boji proti anglo – americkým náletům. V květnu 1943 si vyzkoušel první tryskovou stíhačku na světě Messerschmitt Me 262 a byl nadšen jejími bojovými kvalitami. Přestože byl přesvědčen, že by zařazení tohoto letounu mohlo vyrovnat početní převahu spojeneckého letectva, Hitlerovo chybné rozhodnutí tomu zabránilo ( letoun měl být na Hitlerův příkaz vyvíjen a vyráběn jako rychlý bombardér, což zapříčinilo jeho pozdní nasazení ).

Se svou typickou otevřeností a necitlivou kritičností vůči nadřízeným se Galland v průběhu války postupně odcizoval špičkám nacistické hierarchie, stále nedůtklivějším, pokud šlo o jeho otevřené názory. Přestože byl německým vlastencem, nebo naopak právě proto, usuzoval, že způsob vedení války nacisty se obrací proti zájmům Německa. Nakonec byl v lednu 1945 odvolán ze své funkce a vysloužil si domácí vězení, když došlo k takzvané „vzpouře stíhacích pilotů“. Tehdy se skupina nejproslulejších pilotů Luftwaffe podporujících Gallanda otevřeně postavila proti Göringovu – podle názoru mužů nekompetentnímu řízení Luftwaffe. Heinrich Himmler chtěl Gallanda postavit před soud pro zradu a SS i gestapo ihned zahájily jeho vyšetřování, ten se však nakonec v březnu 1945 v nemilosti vrátil na frontu.

Po dosažení dalších sedmi vítězství v leteckých soubojích byl 26. dubna 1945 zraněn při střetu se dvěma americkými letouny P – 47 Thunderbolt. Americká armáda zajala Gallanda 14. května 1945 a v jejich zajetí zůstal až do roku 1947. Po svém propuštění přednášel o taktice v Britském královském letectvu a v letech 1948 – 1955 pracoval jako poradce Argentinského válečného letectva. Po návratu do vlasti založil a provozoval úspěšnou leteckou konzultační firmu. Galland dosáhl za 2. světové války v leteckých soubojích celkem 104 vítězství, posledních sedm na proudovém Messerschmittu Me 262. Svou pověst čestného bojovníka nikdy nepošpinil válečnými zločiny. Po válce navázal a rozvíjel přátelské vztahy se svými dřívějšími britskými a americkými protivníky.