Franz Stangl se narodil v roce 1908 v Altmünsteru v Rakousku. Byl velitelem vyhlazovacího tábora Treblinka u řeky Bug, nedaleko Varšavy. Věnoval mimořádnou péči tomu, aby své funkční zařazení v táboře utajil. To byl skutečně nadlidský výkon vzhledem k tomu, že Treblinka připravila o život téměř 700 000 lidí. V počtu vězňů popravených v plynových komorách překonávala Treblinku pouze Osvětim. Heinrich Himmler si uvědomoval, že provoz tábora je finančně velmi efektivní. Tábor za dobu své existence přispěl na bankovní účty SS 2 800 000 dolarů, 400 000 britských liber, 12 000 000 rublů, 15 kg zlata a 4 000 karátů diamantů. Reichsführer – SS Heinrich Himmler ale nemohl Stangla ani veřejně vyznamenat za jeho zásluhy, neboť ten odmítal jakoukoli publicitu.

Po vzpouře vězňů považovaly nacistické úřady za potřebné zničit v Treblince veškeré důkazy, které by mohly objevit postupující jednotky Rudé armády. Rozhodly, že tábor bude srovnán se zemí a případní svědkové umlčeni. Nechali vyvraždit zbývající vězně a táborové strážce poslali do Jugoslávie, do boje proti tamním partyzánům, což se v podstatě rovnalo rozsudku smrti. Stangl patřil k těm, kteří nasazení v Jugoslávii přežili. V roce 1945 se vrátil do Rakouska ke své rodině. Zničení tábora a jeho vyhýbání se publicitě částečně pomohly utajit jeho úlohu ve válečných letech.

Po skončení války byl zatčen, nikoli však za své působení v Treblince. Když se provalilo, že byl u SS, byl odvezen do Lince, kde čekal na řízení u rakouského soudu. Tehdy spojenecká kontrolní komise ještě nevěděla, jakou funkci za války zastával, a když se Stanglovi podařilo uprchnout od pracovní skupiny, do které byl zařazen, nebyl považován za tak důležitého vězně, aby po něm vyhlásili pátrání. O několik týdnů později se mu podařilo přes Itálii utéct do Sýrie. Tam za ním přijela jeho rodina. Stangl později přesídlil do Brazílie, kde pracoval v továrně Volkswagenu v Sao Paulu. Žil zde v poklidu celých 16 let, poté ho však odhalilo Wiesenthalovo pátrání. V roce 1967 informoval Wiesenthala o okolnostech Stanglova zmizení jeho bratrance, který svého příbuzného nenáviděl. Po zdlouhavých právních tahanicích byl Franz Stangl 2. června 1967 vydán do Německa. O tři roky později byl odsouzen k doživotnímu trestu, zemřel ve vězení v roce 1971.