Alfred Rosenberg se narodil v roce 1893 v Tallinu v Estonsku. Po studiu architektury vstoupil téměř současně s Hitlerem do DAP, roku 1921 se stal šéfredaktorem stranického listu Völkischer Beobachter, jehož byl od roku 1938 i vydavatelem. V roce 1923 se zúčastnil neúspěšného Hitlerova puče. V roce 1930 vyšla jeho kniha Mýtus 20. století, vedle Hitlerova Mein Kampfu nejdůležitější nacionálněsocialistický propagandistický spis. Roku 1933 povýšil Rosenberg na vedoucího zahraničněpolitického referátu strany. O rok později se stal Vůdcovým pověřencem pro dohled nad veškerým ideovým a světonázorovým školením a výchovou v NSDAP. Rosenberga, ve straně nepříliš oceňovaného, ustanovil Adolf Hitler 17. 11. 1941 říšským ministrem pro okupovaná východní území.

Rosenberg se tím dostával do konfliktů s ministerstvem zahraničí, Wehrmachtem i SS, jejichž teror v Sovětském svazu považoval za chybný. Avšak svůj koncept pomoci menším národům v odporu proti Sovětům a bolševickému panství prosadit nedokázal. Sám ovšem při volbě prostředků neznal zábran. Se svým operačním štábem říšského vedoucího Rosenberga se profitoval jako aktivní vykonavatel rabování uměleckých pokladů na okupovaných územích ( přitom se dostával do sporů s Hermannem Göringem ). Na konci 2. světové války byl zatčen a 1. 10. 1946 ho Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku odsoudil k smrti. Alfred Rosenberg byl popraven 16. 10. 1946.