Ugo Cavallero se narodil v roce 1880 v Casale Monferatto. Působil jako náčelník italského generálního štábu a po katastrofálním tažení proti Řecku nahradil Pietra Badoglia. Byl člověkem plným energie a elánu a velmi se snažil o modernizaci italské armády. Nesmírně obdivoval německou výkonnost, což byl jeden z důvodů, proč mu jeho kolegové příliš nedůvěřovali. Domnívali se totiž, že je příliš proněmecký a že se dostal k moci pouze díky podpoře Němců. Cavallero nicméně zdokonalil způsob vedení války a donutil námořnictvo k lepší spolupráci, což se mimo jiné promítlo i v lepším zásobování italských jednotek v Libyi. Byl však závislý na Mussoliniho postavení a věděl, že padne, jakmile se válka obrátí v neprospěch Itálie.

Maršál Cavallero nebyl příliš oblíbený a v důstojnickém sboru měl mnoho nepřátel. Ministr zahraničí Ciano ho přímo nesnášel. Přivítal tak, když Duce v lednu 1943 po pádu Tripolisu Cavallera propustil. Po jistou dobu byl internován, po Mussoliniho pádu se pokusil o návrat, ale zjistil, že mu nedůvěřují ani fašisté ani jejich odpůrci. Jeho konec byl podivný. Časně ráno 14. září 1943 byl nalezen mrtev na zahradní lavičce ve svém domě ve Frascati.