František Pavelka se narodil v roce 1920 v Břeclavi. Tam také vychodil obecnou školu a poté studoval na zdejším gymnázium, ovšem kvůli obsazení československého pohraničí dostudoval v Hodoníně. Po uzavření českých vysokých škol pracoval v Brně na poště a poté byl zaměstnán jako telegrafní dělník u brněnského stavebního úřadu. Zapojil se do odboje, ale brzy musel před gestapem ze země uprchnout.

Přes Maďarsko se tzv. jižní cestou dostal do Francie, kde bojoval s československou pěší jednotkou. Po kapitulaci Francie stačil odjet do Velké Británie. Zde se přihlásil jako dobrovolník pro akce na okupovaném území. Prošel sabotážním a spojovacím výcvikem a jako jediný člen výsadku PERCENTAGE byl vysazen nad protektorátem. Jeho úkolem bylo předání vysílačky a šifrovacích klíčů odboji, který po ztrátě vysílačky Sparta neměl spojení s Londýnem.

V noci 3. října 1941 seskočil padákem, ovšem asi o 35 kilometrů mimo plánovanou zónu přistání. Tato chyba mu však zřejmě zachránila život, protože jeho přílet byl prozrazen a na zemi ho čekal německý "přivítací" výbor, kterému takto proklouzl mezi prsty. Podařilo se mu navázat kontakt s chrudimskou buňkou odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme, s jejíž pomocí se dostal i s vysílačkou do Prahy.

Zde opět navázal kontakt s odbojem, ale než stačil zřídit vysílací stanoviště, zahájilo gestapo rozsáhlou zatýkací akci. Brutálním mučením zadržených získalo nová jména, mimo jiné i Františka Burši, jednoho z Pavelkových kontaktů. Z něj gestapáci dostali další informace, které je po několikadenním honu přivedly do Kamenické ulice v Praze, kde se Pavelka skrýval a kde byl také 25. října dopaden.

Statečného vojáka nezlomilo ani mučení, ani psychický nátlak a tak byl v srpnu 1942 s dalšími odbojáři převezen do Berlína a postaven před soud, který jej odsoudil k smrti stětím gilotinou. Rozsudek byl vykonán v Berlíně 11. ledna 1943. Za svou odvahu obdržel tři Československé válečné kříže 1939 a v roce 1948 byl in memoriam povýšen na kapitána pěchoty v záloze. Po válce byl zcela neprávem nařčen ze zrady a kolaborace, což komunisté očerňující západní odboj jen podporovali. Jeho jméno se historikům podařilo očistit až po roce 1989.