Jaroslav Švarc se narodil ve Velkém Újezdu u Olomouce. Vyučil se cukrářem a pracoval ve svém oboru v Praze. V říjnu 1936 nastoupil vojenskou prezenční službu u 23. pěšího pluku v Trnavě. V době mnichovských událostí ( září 1938 ) ,sloužil jako velitel kulometného družstva u 4. hraničářského pluku. V lednu 1940 odešel přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do Francie. Zde byl v březnu 1940 prezentován v Agde a zařazen k 2. československému pěšímu pluku, se kterým se zúčastnil obranných bojů na francouzské frontě.

Po příjezdu do Velké Británie a vzniku 1. československé smíšené brigády, soužil u 7. roty 2. pěšího praporu. Přihlásil se dobrovolně k plnění zvláštních úkolů za nepřátelskými liniemi. Po absolvování všech nezbytných kurzů se stal příslušníkem dvoučlenného výsadku TIN s úkolem uskutečnit atentát na protektorátního ministra školství a národní osvěty Emanuela Moravce. Byl vysazen v noci na 29. dubna 1942 nedaleko obce Věšín na Rožmitálsku. Po seskoku, při kterém utrpěl zranění, nalezl útočiště v Praze. Vlivem zrady Karla Čurdy byl obklíčen spolu s dalšími parašutisty v kostele sv. Cyrila a Metoděje, v jehož kryptě dne 18. června 1942 padl.