Alois Eliáš, československý politik a generál, za německé okupace Československa předseda vlády protektorátu Čechy a Morava, se narodil 29. září 1890 v Praze. V mládí Eliáš studoval reálné gymnázium, po jehož absolvování pokračoval na pražském Českém vysokém učení technickém, kde studoval zeměměřičské inženýrství. Za bojů 1. světové války pak Eliáš narukoval již v létě roku 1914 na haličskou frontu, na podzim téhož roku ale přeběhl do ruského zajetí, kde pak působil jako železniční odborník. Poté Eliáš vstoupil do československých legií v Rusku, v roce 1917 ale odjel do Francie, kde nastoupil na dělostřeleckou školu v Saint Maixent l´Ecole – po  jejím absolvování byl jmenován důstojníkem. Ve Francii se účastnil všech bojů 21. československého střeleckého pluku na tamějších bojištích. Po skončení 1. světové války se Eliáš vrátil do nově vzniklého československého státu, kde se zprvu jako náčelník štábu aktivně účastnil obsazování Těšínska, v první polovině roku 1919 se pak účastnil bojů proti vojskům maďarské Rudé armády na Slovensku.

V letech 1926 – 1931 působil jako vojenský expert československé delegace na odzbrojovacích jednáních Společnosti národů v Ženevě, zároveň byl poradcem ministra zahraničních věcí E. Beneše. V roce 1929 se stal brigádním generálem. Od roku 1931 velel generál Eliáš pěší brigádě v Chomutově, poté přešel k pěší divizi v Litoměřicích. Od roku 1935 působil po reorganizaci československé armády jako velitel V. armádního sboru v Trenčíně ( od roku 1936 v hodnosti divizního generála ). V roce 1938 generál Eliáš poprvé vstoupil do vlády, v říjnu a listopadu zastupoval v úřednické vládě generála J. Syrového ministerského předsedu v čele ministerstva národní obrany. V nové vládě R. Berana byl od 1. prosince roku 1938 jmenován ministrem dopravy. Po okupaci Československa nacistickým Německem a vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl Alois Eliáš jmenován 27. dubna 1939 ministerským předsedou protektorátní vlády, zároveň do července téhož roku řídil i protektorátní ministerstvo vnitra.

Jako předseda protektorátní vlády se Eliáš, přes navenek projevovanou loajalitu s nacistickým režimem, podílel na formování domácího českého protiněmeckého odboje ( především se angažoval v organizaci Obrana národa ), zároveň udržoval styky s československou emigrací v Londýně. Po příchodu R. Heydricha do protektorátu byl ( přestože byl gestapu podezřelý již od konce roku 1939 ) 27. září roku 1941 zatčen , osobně jej zatkl šéf pražského gestapa a po soudním procesu, vedeném od 1. října téhož roku v pražském Petschkově paláci, odsouzen k trestu smrti. Trest nebyl vykonán ihned, byl odložen samotným Hitlerem, vykonán byl v období tzv.  heydrichiády po atentátu na R. Heydricha. Generál Alois Eliáš byl popraven zastřelením na střelnici v Praze – Kobylisých 19. června roku 1942.