Eden se narodil roku 1897 ve Windleston Hallu. Téměř po celou dobu 2. světové války byl činný jako britský státník a Churchillův ministr zahraničí. V letech 1935 – 1938 působil jako nejmladší ministr zahraničí, avšak rezignoval na svůj úřad, protože nesouhlasil s Chamberlainovou politikou ústupků vůči Hitlerovi. Když Velká Británie vstoupila do války, stal se Eden ministrem pro dominia a poté od 11. května 1940 ministrem války. Winston Churchill mu byl velmi blízký a nakonec ho v prosinci 1940 jmenoval ministrem zahraničí a v této funkci Eden zůstal až do roku 1945.

Jako ministr obrany cestoval v květnu 1940 na fronty ve Francii a při návratu provedl obhlídku pobřežní obrany v jižní Anglii. V říjnu odletěl na Střední východ a zasadil se o posílení britských vojsk v severní Africe. Rozhodl se reorganizovat místní jednotky, které pak byly známé jako Domobrana (Home Guard). Churchill považoval Edena za svého nástupe. Jako ministr zahraničí podnikl Eden celou řadu cest.

Ve svém prvním roce v této funkci odjel do Řecka (únor  1941) a do Moskvy. Byl to člověk neochvějných zásad a často se dostával do sporů se Sověty. V prosinci 1941 odmítl uznat sovětské předválečné hranice, přesto se mu však povedlo dojednat dvacetiletou spojeneckou smlouvu, která byla podepsána v květnu 1942. Eden se snažil přesvědčit Churchilla, aby ve střední Evropě vůči Stalinovi neustupoval. V září 1944 se mu nepodařilo včas Churchillovi zabránit, aby souhlasil s Morgenthauovým plánem, podle nějž se měly po válce demontovat veškeré německé továrny a průmyslové objekty. Proti tomuto plánu se zvedla vlna odporu. Eden byl nesmírně talentovaný ministr zahraničí, který díky svým přesvědčovacím schopnostem dokázal dosáhnout ústupků druhé strany i při jednáních, při nichž neměl rovnocenné postavení. Anthony Eden zemřel v Alvedistonu v Salisbury v roce 1977.