Slim se narodil roku 1891 v Bristolu v Anglii. Vojenskou kariéru nastoupil jako vojín při vypuknutí 1. světové války. Brzy se vypracoval na důstojníka. Bojoval v Dardanelách, ve Francii a Mezopotámii a roku 1920 se stal vojákem z povolání a po meziválečnou dobu sloužil v britské Indické armádě.

Na začátku 2. světové války se roku 1940 jako velitel Indické brigády zúčastnil dobytí Italské východní Afriky. V následujícím roce byla 10. indická divize nasazena v Iráku proti francouzským vichistickým jednotkám a místním proněmeckým silám. Během spojenecké okupace Íránu v roce 1942 navázal první kontakt západních Spojenců s vojsky Rudé armády . V březnu 1942 byl narychlo pověřen velením 1. barmského sboru, s nímž byl donucen k ústupu o délce více než 1 450 kilometrů, když Japonci pronikli do Barmy. Podařilo se mu však přivézt své vojáky zpět k hranicím Indie a v říjnu roku 1943 se stal velitelem 14. armády. V únoru 1944 dosáhl částečného úspěchu při útoku na oblast Arakanu na barmsko – indické hranici.

Počátkem roku 1944, kdy generál Slim zastavil japonský postup u Chittagongu a Imphálu, plánoval znovudobytí Barmy a budoval již od předchozího roku logistické základny. V téže době Japonci, kteří utrpěli několik porážek od Američanů v Tichomoří, toužili po nějakém vítězství, které by pozvedlo klesající morálku mužstva. Proto dostala jejich 15. armáda pod velením generála Mutagučiho rozkaz, aby pronikla do severní Indie v rámci ofenzívy U – Go a pomocné ofenzívy Ha – Go jižním směrem. Od dubna do června 1944 se tak město Kohima změnilo v místo jedné z nejlítějších bitev 2. světové války. Slimovy jednotky byly v této době, již vycvičeny pro boj v džungli a Slim uplatnil jinou taktiku, než jaká se doposud používala. Jeho vojska v případě japonské ofenzívy neustupovala, ale nechávala se obklíčit v pevných obranných postaveních, která byla denně zásobována letecky. Obránci Kohimy zastavili japonský postup během první poloviny dubna a vnutili svým protivníkům vyhlazovací poziční boj, který byl pro Japonce vzdálené od svých týlových základen velice nevýhodný.

U Imphálu byl útok na britsko – indické pozice vedený spolu s Japonci tzv. Indickou národní armádou pod velením Subhase Čandry Bósa, která spolupracovala s Japonci. Očekávanou podporu indického civilního obyvatelstva, přestože hlásala, že přišla Indii osvobodit však nezískala. Bitva u Kohimy a Imphálu trvala do června 1944. Japonská 15. armáda byla zničena. Na bojišti bylo spočítáno 50 000 mrtvých, kolik jich zůstalo v džungli se neví. Generál Slim byl v prosinci 1944 povýšen do šlechtického stavu a v červnu 1945 se stal nejvyšším spojeneckým velitelem pozemních sil v jihovýchodní Asii. Vzhledem ke kapitulaci Japonska se již neuskutečnily jeho plány na dobytí Malajska. Po skončení 2. světové války se stal v roce 1948 náčelníkem Imperiálního generálního štábu a byl povýšen na polního maršála. V letech 1953 – 1960 zastával funkci generálního guvernéra Austrálie a stal se vikomtem. Zemřel roku 1970 v Londýně.