Wavell jenž strávil většinu dětství v Indii, si zvolil stejnou životní dráhu jako jeho otec, generálmajor britské armády. Vojenskou kariéru nastoupil již roku 1901 a první válkou, v níž bojoval, byla druhá búrská válka. Po 1. světové válce, během které byl raněn, přišel o levé oko, pracoval v různých štábních funkcích v Anglii a Palestině. Krátce před vypuknutím 2. světové války, v červenci 1939, byl jmenován britským vrchním velitelem na Blízkém východě. V oblasti jeho velitelského působení byl po dobu prvních měsíců klid, než Itálie v červnu 1940 vyhlásila válku Spojencům.

V následujícím období řídil Wavell úspěšné ofenzivní akce proti Italům v Libyi v prosinci 1940 a v Eritreji a Etiopii v lednu 1941. Do února 1941 armáda západní pouště pod velením generála Richarda O´Connora porazila italskou 10. armádu, zajala 130 000 italských vojáků a zdálo se, že  otázka úplného vyhnání jednotek Osy ze severní Afriky je jen otázkou času. Současně Wavellova vojska ve východní Africe svedla v březnu vítěznou bitvu s Italy v Eritreji, jež měla za následek okupaci italských kolonií Etiopie a Somálska. V únoru 1941 však Wavell dostal rozkaz poslat 60 000 mužů do Řecka, aby se zabránilo německé okupaci. Přestože s tímto rozkazem nesouhlasil, ukázněně jej splnil. Výsledek byl, jak se brzy ukázalo, katastrofální. Němcům bylo umožněno posílit Italy v severní Africe a v Řecku Force W generála Wilsona nezastavila německý vpád a musela se značnými ztrátami na lidech i materiálu ustoupit na Krétu, odkud bylo nutné po německém leteckém výsadku 20. května spojenecká vojska rovněž evakuovat.

Vývoj situace v Řecku povzbudil proněmecké síly v Iráku, které tam převzaly vládu. Wavell nechtěl k situaci, v jaké se nacházel, vyslat do Iráku žádná vojska a tak bylo na generálu Auchinleckovi, který velel britsko – indické armádě, aby tuto situaci nějak vyřešil. Přesto byl nakonec Wavell Churchillem donucen vyslat přes poušť do Iráku vojsko v síle divize, aby zachránilo obklíčenou leteckou základnu v Habbanyiah. Anglo – irácká válka skončila sice úspěšně v květnu obsazením Bagdádu, ale Wavell si svým zdráháním vyslat do ní své vojáky zhoršil pověst u Churchilla. Když pak v červnu nezaznamenalo vojsko generála Wilsona vyslané Wavellem do Sýrie a Libanonu proti vichistickým Francouzům rychle úspěch a nezdařila se ani operace Battleaxe určená k uvolnění obleženého Tobrúku, Churchill se rozhodl nahradit Wavella Auchinleckem. Oba si tak spolu vlastně jen vyměnili místa.

Wavell se v důsledku této změny dostal v jihovýchodní Asii znovu na velitelský post, kde neměl k dispozici dostatek vojenských sil schopných čelit blízké hrozbě japonské agrese. Jeho oblast působnosti zahrnovala Barmu, Malajsko, Nizozemskou východní Indii a Filipíny. Přes své nesporné velitelské schopnosti neměl prostředky k tomu, aby na tak rozsáhlém území dokázal účinně čelit silnějšímu nepříteli. Proto nemohl zabránit Japoncům dobýt Singapur v prosinci 1941 a nakonec i Barmu. V červnu 1943 byl Wavell znovu z velitelské funkce odvolán, ale stal se polním maršálem, byl povýšen do šlechtického stavu a jmenován britským místokrálem v Indii. V této funkci setrval do roku 1947 a po nahrazení ve funkci posledním místokrálem lordem Moutbattenem dostal hraběcí titul. Archibald Wavell byl znám jako velký milovník poezie.